S pomocí soupeře se nám úvod vydařil (19.10.2025).

PŠ TJ Náchod D - ŠK Česká Skalice 2:3.

Ranní mrazík nás nijak nezaskočil, s dostatečnou časovou rezervou jsme dorazili ke Spolkovému domu v Náchodě, kde jsme zatím ještě nehráli. Jak to tak bývá, chvíli jsme dumali, jestli na naší straně nedošlo k omylu, protože z domácích nebylo nikoho vidět široko daleko. Nakonec jako první dorazil Petr Čechura, který přišel chystat bojiště pro zápas jejich áčka proti Jičínu. Naši soupeři se začali zvolna trousit, bohužel pro ně v nedostatečném počtu. Když nebyla naděje, že by se našel nějaký rychlý náhradník, skrečovali poslední šachovnici v náš prospěch a tím nám dali malý a možná rozhodující (jak se ukázalo na konci) bonus do začátku. Na naše zvyklosti se hrálo poměrně dlouho, většinou se rozcházíme ještě dopoledne, tentokrát se bojovalo téměř do jedné hodiny odpolední.

Dohodli jsme se s domácími, že se ujmu role rozhodčího, všechno bylo bezproblémové až na jméno mého soupeře, které jsem při představování hráčů doopravdy nedokázal správně vyslovit. No a pak se hrálo, až malou výjimku na druhém stole (ze strany černého) nebylo slyšet žádné remízové nabídky.

A tak tedy jdeme do vedení "zásluhou" Franty, který získal bodík bez boje. 1:0.

Jako druhý jsem bodoval já, mladý soupeř se do mě pustil zostra, hlavně na královském křídle se zdálo, že by můj král s oslabeným pěšcovým krytem mohl podlehnout útoku, jenže bílý neměl dostatek trpělivosti ke stupňování převahy a svůj útok v podstatě zakončil ztrátou věže. Sice jsem pak ještě nějakou dobu musel dávat pozor na různé odskoky záludného jezdce, ale podařilo se mi neudělat chybu a po několika výměnách mi ta celá věž zbyla už do jasné koncovky. Soupeř se snažil o protihru do poslední chvíle, ale nástup dvou volných pěšáků skončil matem. Z mé strany, naštěstí. Na malou chvílku zvyšujeme náskok, 2:0.

Není to nadlouho. S Pavlem jsme seděli vedle sebe, tradiční vídeňská samozřejmě, ale soupeř se bránil dobře a bylo to spíš vyrovnané. Pavel je pověstný tím, že při hledání útočných možností pěšáky nepočítá, když to vyjde, je z toho obvykle pěkná partie, v opačném případě to končí beznadějnou koncovkou. Dnes k ni ani nedošlo, pozice i bez dvou pěšáků byla hratelná, ovšem přišlo přehlédnutí jednoduché kombinace a před ztrátou minimálně kvality už Pavel kapituloval. Miniaturka, domácí snižují na 2:1.

O našem vítězství se rozhodlo na jedničce. V dámském gambitu obvykle černý pěšáka na c4 neudrží a bílý materiál vyrovná. Tady se to stalo taky, jenže bílý přitom aktivně rozehrál své střelce tak mohutně, že o jednoho přišel a pak už to byla jen otázka techniky, jak se říká. Boris žádnou chybu neudělal, naopak to byl jeho soupeř, který ve snaze o nějakou záchranu špatné pozice přicházel ještě o kvalitu a to už se hraje hodně těžko. Rozhodnuto, 3:1.

V průběhu poslední partie na druhém stole to dlouho vypadalo, že bychom své skóre mohli ještě vylepšit. Jirka po většinu partie stál o dost lépe, možná i vyhraně, ale posledních pár tahů se mu vůbec nepovedlo a z nadějné pozice byla jasně prohraná koncovka. Škoda, měl na celý bod. Ani to stylové tričko, ve kterém se představil, mu k úspěchu nepomohlo. Konec, vítězíme 3:2.

Ve čtvrtek na tréninku už jsme měli jasnou sestavu, proto se trénovalo podle barev, ti, kteří měli mít v neděli bílé figury si pilovali svá zahájení a černí zase obranu. Že to byla jen teorie a marná snaha, ukazuje dnešní výsledek, kde si bílí takzvaně ani neškrtli a všechny partie se staly kořistí černých figur. No ale hlavně že jsme odjížděli v dobré náladě, většinou jsme v prvních kolech dostávali spíš nářezy.