Soupeře jsme určitě nepodceňovali, známe sílu mladých hráčů soupeře, přesto jsme nastupovali s pocitem, že by nám dva body v žádném případě neměly uniknout, zvláště, když soupeř nastoupil bez nejlepšího hráče Wenkeho. Brzy se ukázalo, jak jsou všechny prognózy ošidné. Od začátku to z naší strany nestálo za mnoho.

Očekávali jsme, že bodovat by se dalo spíše na vyšších šachovnicích, kde jsme měli mít přece jen víc zkušeností než mladíci domácích. Velecký však hrál se smířlivým soupeřem klidnou partii až do jednoduché a vyrovnané koncovky. Neuvěřitelné kousky předvedl Lesk: soupeř odevzdal celkem bez protestů pěšce, ale v době, kdy náš hráč mohl přechodnou obětí dámy získat minimálně dalšího pěšce s vyhranou pozicí, začal zbytečně kombinovat a soupeř se rozehrál až k zisku figury. Přestože mohl náš hráč další jednoduchou kombinací získat figuru zpět se snadnou výhrou, opět udělal několik nesmyslných tahů a po zásluze hladce prohrál. Velmi slabě rozehrál zahájení Plodek, soupeř obětoval dámu za tři figury a neodrazitelný útok a brzy bylo po partii. V tuto chvíli bylo jasné, že utkání skončí velmi špatně, protože v žádné ze zbývajících partií jsme nestáli nějak extra dobře a výhry byly spíše v oblasti toužebných přání.
Celkovou mizérii dovršil Gorecki hrubou chybou v nepatrně horší pozici. Šroll sice vyvíjel spíše platonický tlak, k výhře to však nestačilo. Křeček i jeho soupeř jsou známi velkou spotřebou času, vzájemná remíza ještě v zahájení proto nikoho nepřekvapila. Určitou snahu o výhru tak nakonec předvedl jen Jánský, ale ani tam to nebylo nijak zvlášť přesvědčivé.
Jediným, kdo mohl (a měl) dosáhnout na výhru, tak byl nakonec jen Kubec. Z obavy před koncovkou dámy proti věži, kterou prý příliš neovládá, kombinoval tak dlouho, až byla výhra pryč.

Mikulášská nadílka byla tentokrát opravdu vydařená a můžeme jen doufat, že horší výkon v soutěži už jen těžko dokážeme předvést.