 |
 |
 |
|
Už to není, co to bývalo (26.12.2010) Účast na náchodském blesku letos nejnižší v historii. Ani se tomu nechce věřit, ale pamatujeme se na roky, kdy se do Náchoda sjelo víc než 100 účastníků z nejrůznějších konců republiky. Ty doby se už zřejmě nikdy nevrátí, ale letos se sešli skutečně jen ti nejvěrnější. Nevím, jestli bylo na vině počasí, spíš bych řekl, že turnajová konkurence je rok od roku větší a nejrůznějších akcí je i na konci roku dost. Pro pořadatele je to námět k přemýšlení, ostatně i ředitel turnaje Petr Dusbaba v závěrečném hodnocení konstatoval, že se turnaj buď dotáhne do 50. ročníku a skončí, nebo se bude muset nějakým zásadním způsobem změnit. 
V hrací místnosti jsme se s Petrem sešli v osm hodin a chvíli to vypadalo, že si to o pohár rozdáme sami, pak se zvolna začali trousit další účastníci. Petr odhadoval počet startujících kolem dvaceti, já jsem ho přesvědčoval, že to bude zhruba stejné jako loni, tj. těch asi 35, ale ukázalo se, že blíž pravdě byl ředitel. Prezentovalo se jen 24 šachuchtivých zájemců, byly návrhy, že by se mohlo hrát každý s každým, ale zvítězila tradice a umělé nasazení do kvalifikačních skupin podle ela. Jako jednička se představil pravidelný účastník, člen extraligové Bohemky Jiří Jirka alias "Džei Džei", který ovšem v Náchodě hraje vždycky pod hlavičkou Stampu. Ten už jeden pohár do trvalého držení získal v roce 2008, vítězství obhájil znovu v loňském roce a měl tak nakročeno k dalšímu sklu do domácnosti, protože po změně podmínek teď stačí k zisku poháru buď tři vítězství celkem nebo dvakrát po sobě. Ze tří kvalifikačních skupin postoupili do hlavní finálové skupiny téměř všichni favorité, z těch, kteří by tam mohli také patřit, zůstali před branami domácí Semerák a "katenáčo" Pepa Novotný, kterému to příliš nešlo a byl nakonec rád, že se dostal aspoň do druhé skupiny. Jiří Jirka ztratil jen půl bodu za remízu se Semerákem a stal se podle očekávání nejúspěšnějším hráčem kvalifikace. Z našeho oddílu se letos nikdo (až na rozhodčího) nezúčastnil a tak barvy Skalice hájili jen nepřímo aspoň Zbyňda Ringel (dnes Panda Rychnov) a Pavel Postupa (Lysá nad Labem). Oba se celkem s jistotou dostali do hlavního finále, i když po porážce hned v úvodních kolech museli pokračovat dost opatrně. 
Pepa Novotný se sice do hlavního finále nedostal, přesto se o přestávce dočkal malého ocenění. Hned po Novém roce, přesně 3. ledna, vstupuje mezi šedesátníky, od Petra Dusbaby dostal dárek v podobě kožené tašky a od ostatních účastníků se dočkal srdečného potlesku a mnoha gratulací. Pepa taky nezůstal nic dlužen, pro neřidiče se rozlévala láhev sektu a další pokračování bylo po skončení turnaje.
Druhou finálovou skupinu vyhrál přesvědčivě Pavel Semerák před Petrem Vašíčkem, Pepa Novotný vybojoval třetí místo. Finále o 19.-24. místo se hrálo dvoukolově o šesti účastnících a vítězem této skupiny se stal ředitel Petr Dusbaba, který si přes všechny organizační starosti zahrál několik zajímavých partií. Někdy kolem jedné hodiny bylo po všem, Jiří Jirka dostal natrvalo nový pohár, nejúspěšnější hráči převzali finanční ocenění a začalo se balit. Netradičně brzy, už ve dvě hodiny jsem byl doma, obvykle jsem se vracíval mezi pátou a šestou. Snad se nás příští rok sejde o něco víc, pořadatelé si to za poctivou přípravu zaslouží a byla by škoda, kdyby turnaj s takovou tradicí zanikl.
Fotoreportáž: zde. Autor: Vladimír Velecký |
A po krátké oslavě se šlo do finálových bojů. Džei Džei stále držel stoprocentní úspěšnost a porazil všechny nejvážnější konkurenty, ale přece jen musel bojovat až do úplného závěru, protože v předposledním kole ztratil půlku s hronovským Robertem Duchem a ani remíza v posledním kole by mu k celkovému vítězství nemusela stačit. Naštěstí pro něj si poradil s dalším Hronovákem Januszem Goreckim a o půl bodu tak udržel první místo před Zbyňdou Ringlem a dalším tradičním účastníkem, Martinem Nečadou z Dukly Praha.