KS 8.kolo: To jsme to zase vymňoukli - domácí dostali remízu takřka zadarmo (06.02.2011)

Spartak Rychnov nad Kněžnou - Jiskra Česká Skalice 4 : 4.

Odjezd do Rychnova v jarním počasí měl dobrou předehru, Jirka Kubec a Pavel se nějak nepochopili v době odjezdu, takže mi Jirka ve třičtvrtě na osm volal, že už je připraven a kde jsem. Ještě nadával, že jedeme zbytečně brzo. Podivil jsem se i já, protože byl domluvený začátek na půl desátou a sraz k odjezdu o půl deváté, takže já jsem ještě v poklidu doma snídal. Nakonec jsme stejně vyjeli až před devátou, protože Tomáš přišel ráno z noční šichty a trochu si pospal. Naštěstí díky zmíněnému blížícímu se jaru byla cesta bezproblémová (až na obvyklé díry ve vozovce) a včas jsme byli na tradičním místě, klubovně zahrádkářů, dokonce dřív než většina domácích.

V zápase samotném se dlouho nedal tipovat žádný tutový výsledek, šance byly oboustranné a nikdo se takzvaně neutrhl, pořád obě strany držely víceméně vyrovnané skóre. Domácí byli podle sestav mírnými favority, ale jsou jedním z našich nejčastějších a pravidelných soupeřů a tak se všichni dost dobře známe a těžko někoho překvapit. Jestli může na konci někdo být nespokojen, jsme to v každém případě my. Za stavu 3 : 3 jsme dohrávali já a Jirka Vrňata, oba jsme měli výhru na stole, ale ani jeden z nás ji nenašel. Jirka to měl složitější, jeho koncovka byla o mnoho těžší než moje, hodně dlouho hrál jen na přídavek, ale pěšce navíc neprosadil. Já jsem dlouho hrál maximálně o remízu, ve střední hře jsem přišel o pěšce, ale ve vzniklé koncovce jsem si věřil, že neprohraju. Nakonec Rosťa přehnal snahu o útok, neopatrně mi odevzdal pěšce zpátky a pak to byla jednoduchá koncovka se všemi očekávanou výhrou pro mě. Jenže to bych to nesměl sehrát jako pitomec, místo klidného postupu jsem koukal na hodiny a ukvapeně vystartoval volným pěšcem, až jsem o něj přišel. A pak už to taky byla jen plochá remíza, byť z mé strany s pěšcem navíc. Velká škoda, tři body by nás prakticky zbavily sestupových starostí, takhle se musíme ještě pořád hodně snažit.

Pepa Havrda se stává remízovým králem, jeho poslední partie mají dost podobný průběh. Jednoduché pozice s postupnou výměnou figur a přechodem do vyrovnané koncovky, dneska to nebylo jiné. V klasicky rozehraném dámském gambitu sice nebyl ani na chvíli pod tlakem, ale víc než půlka z toho nebyla - ½ : ½.

Pavel si liboval s bílými figurami, se kterýma hraje o třídu líp, ale dneska se taky neprosadil. Když hraje caro-kann se mnou, buší do mě od prvního tahu, ale dneska soupeře nepřekombinoval. Postupně se měnilo a měnilo, až zbyla nepříliš složitá koncovka, kde se těžko mohla hledat nějaká výhoda - 1 : 1.

Jestli někdo za výkon zaslouží metál, je to bojovník Jirka Kubec. Sicilská je jeho oblíbené zahájení ve všech variantách, dneska se hrál zavřený systém, ale bylo to úplně jedno. Partie radost pohledět, závěrečný matový útok, to byl bonbónek - 2 : 1.

Škoda, že za chvíli už bylo vyrovnáno, Karel se taky bránil sicilsky, ale času na hodinách mu rychle ubývalo, až se tam objevil černý praporek a samé nuly. Pozice už byla v tu chvíli stejně nejspíš prohraná, ale dokud měl Karel čas, bylo to celkem vyrovnané - 2 : 2.

Za chvíli už jsme zase vedli. Tomáš zahájení nesehrál nijak oslnivě, figury skákaly dopředu a zase zpátky, chvílema to vypadalo dost podezřele. Dáma sice aktivní, ale soustavně pod palbou, černí jezdci uprostřed šachovnice vypadali hodně nebezpečně. Naštěstí Tomáš neztratil hlavu ani nervy a přešel do koncovky dámy proti dvěma věžím s důležitým volným pěšcem, který nakonec rozhodl. Nevím, jestli to Bohouš Kotyza mohl v koncovce sehrát nějak jinak, teoreticky by měly být věže silnější, ale bylo to složité a Tomáš sehrál závěr moc pěkně. A tak znova vedeme - 3 : 2.

Prakticky okamžitě je opět vyrovnáno. Martin se nedokázal vhodně rozehrát, bělopolný střelec byl po většinu času mimo hru a při pokusech o jeho uvolnění ztrácel důležitá tempa a to zřejmě rozhodlo. Výsledkem byla věžová koncovka, ve které rozhodl vzdálený volný pěšec černého. Na výběr zbyly tři možnosti - dostat mat, nechal soupeře postavit dámu nebo se vzdát. Skončilo to tím posledním - 3 : 3.

Pak jsem se stal smutným hrdinou já, jak už jsem to v úvodu popsal. Celou partii jsem se bránil a když mi soupeř vlastní chybou pomohl, místo abych ho dorazil a rozhodl zápas, zahodil jsem jasnou výhru - 3½ : 3½.

Jirka Vrňata se pak pokoušel uplatnit převahu pěšce ve složité koncovce, ale domácí hráč neudělal chybu. Výhra tam sice za nás byla, ale Jirka hrál celou koncovku na půlminutě a jednoduše to neviděl. Upozornil na to někdo z domácích po partii a bylo to tak. Pokud si budete přehrávat partii až do konce - místo 107. ... Vg7+ mělo přijít Kg1 a bílý sice zdánlivě získává pěšce, ale vzápětí je vyšachován a ztrácí věž. Zkrátka škoda - 4 : 4.

Co dodat? Byl to pěkný zápas s otevřeným koncem, měli jsme šanci na výhru, ale nedokázali jsme ji využít. Za čtrnáct dní hostíme Dobrušku, která po skvělém začátku trochu ztratila formu, tak snad ani tady nebudeme úplně bez šancí.

Vizibla Roman Kotyza Bohumil Klíma David Krejcar Pavel Krupička Vojtěch Palla Rostislav Hanzlík Zdeněk Cvejn Jaroslav

1955 1921 1846 1819 1821 1721 1680 1670

½ : ½ 0 : 1 0 : 1 ½ : ½ ½ : ½ ½ : ½ 1 : 0 1 : 0

Vrňata Jiří Mádr Tomáš Kubec Jiří Jánský Pavel Havrda Josef Velecký Vladimír Křeček Karel Motloch Martin

2060 1648 1835 1865 1825 1734 1597 1515