KS 10.kolo: Ještě že se blíží konec sezóny aneb další příšernost v našem podání (06.03.2011) Slovan Broumov B - Jiskra Česká Skalice 7 : 1. Podstatnou část cesty do Broumova vyplnily vzpomínky na loňskou řežbu v posledním kole ("Tak jsme to nakonec udrželi"), po velkém boji s nerozhodným výsledkem a klidně bychom to tak brali i dnes. Jenže domácí se na ten zápas tady dodnes dobře pamatují a na rozdíl od nás do toho šli s jednoznačným cílem získat plný počet bodů. Že se jim to povedlo a ještě s naším výpraskem, to už bylo tak nějak nad plán. A nechybělo mnoho a mohlo to být klidně i s nulou na našem kontě. Dneska jsme to hráli mizerně všichni bez výjimky, jedinou šanci na bod jsme měli na posledním prkně, ale tam se to otočilo během pár tahů v náš neprospěch po tragickém přehlédnutí našeho borce.
Bez dlouhých řečí tedy k tomu jednoznačnému průběhu (ono taky není moc o čem psát, byla to jedna rána za druhou): Zahájil jsem skvělým výkopem, tuhle variantu dámského gambitu hraju už třicet let, v blickách nejmíň tisíckrát, takže než jsem se stihnul zorientovat a soustředit, zapomněl jsem vložit výměnu střelce a v 9. tahu už jsem hrál bez figury. Mohl jsem to vzdát, ale sedět tam, koukat a v duchu si nadávat, to se mně vážně nechtělo, vyrazil jsem proto do útoku hlava nehlava a doufal jsem, že snad soupeře někde spletu. Musím říct, že jsem měl neskutečnou kliku, Jarda se bál kombinací, které tam snad ani nebyly, skákal s figurama po poslední řadě a nechal mě sem tam něčím pohrozit. I tak jsem na šachovnici nic výrazného neměl, ale černý se nakonec rozhodl figuru vrátit se ziskem několika pěšců a matovým útokem, ale místo aby mě snadno dorazil, nabídl překvapivě remízu. Že jsem neváhal ani vteřinu, aby si to náhodou nerozmyslel, to je jasné - ½ : ½. A pak už to šlo v rychlém sledu: Pavel si dost dlouho nevedl špatně, ale asi to přehnal s aktivitou dámy, která se dostala pod palbu bílých figur. Z útoku na krále nebylo nic a výsledkem byla ztráta figury. Partie pak v několika tazích skončila matovým útokem, ale i bez něj to bylo ztracené. Ta partie byla asi nějak nezdravá od samého začátku, protože věž a8 ani si jednou nezahrála a bělopolný střelec byl sežrán dámou ihned po svém uvedení do hry - ½ : 1½. Jirka Kubec, přestože vedl bílé kameny, se ve francouzské hře taky neprosadil. Snažil se sice o nějaký náznak útoku, ale černý se v pohodě vyvíjel a neměl problémy. Jirka obětoval i pěšáka, ale doplatil na svou letitou bolest, hru bez rošády. Oslabený král zůstal uprostřed šachovnice a brzy se stal předmětem útoku. Nepomohla ani oběť kvality, spojená s rozbitím krytu u soupeřova krále, černý byl v útoku rychlejší a Jirka, slabší o figuru a pod matovými hrozbami, musel, ač nerad, podepsat partiář s nulou - ½ : 2½. Jediná a reálná šance na celý bod se rýsovala na psoledním stole, tehdy to ještě vypadalo, že bychom snad mohli sehrát aspoň trochu vyrovnaný zápas. Martin vyměnil věž za dvě figury a výhodu vzápětí přetavil v zisk figury. Při redukovaném materiálu to chtělo ještě výměnu věží a nebylo by o výsledku pochyb. Místo toho přišla nesmyslná oběť střelce s vidinou pěšce, který postupuje do dámy, aby to skončilo šokem a ztrátou toho pěšce. Viděli to všichni, kromě aktéra samotného. Zkázu dovršilo ještě odevzdání věže zadarmo, ale to už byla pozice stejně asi zdechlá - ½ : 3½.
Tomáš má v posledních kolech samé těžké soupeře, Luděk Macháček, to je spolehlivý a silný hráč, dlouholetá opora domácích. Svoje zkušenosti taky dokázal zúročit, od začátku si udržoval poziční převahu a neustále něčím hrozil, až se mu povedlo odskokem jezdce s napadením dámy získat figuru a pak už to bylo jasné. Zápas je prohraný, ale to jsme věděli už nějakou dobu předtím - ½ : 4½. Nepatrně jsme si vylepšili skóre na sedmém stole. Tady se hrála vyrovnaná sicilská, celkem v poklidu se měnily figury jedna za druhou a nikdo neměl rozhodující výhodu. Karel sice v závěru při výměných kombinacích ztratil pěšce, ale soupeř si nechal vyměnit jezdce a přešel do koncovky nestejných střelců, kterou zřejmě neznal, protože se ještě pár tahů pokoušel uplatnit převahu, než přišel na to, že nemá jak vyhrát - 1 : 5. Nejdéle se hrálo na prvních dvou šachovnicích, ale na nic dobrého to na naší straně nevypadalo. Nejdřív dohrál Petr, ve Phillidorově hře by bílý neměl mít problémy, bohužel ještě prakticky v zahájení přišel Petr o centrálního pěšce, černý si rozehrál figury a náš hráč začal ztrácet půdu pod nohama. Černý vyměnil věž za dvě figury a ukázalo se to jako dobrý nápad. Výsledkem byl vpád do bílého tábora se ziskem pěšců. Petr se pokusil o aktivitu obou věží, ty se ale vzdálily od svého krále, který zůstal bez ochrany a dostal se do matové sítě, ze které se mohl zachránit jedině ztrátou věže - 1 : 6. Jirka Vrňata obětavě nastoupil i s pochroumanou nohou, do auta se soukal dost obtížně a pěší chůzi absolvoval s dvěma berlemi. Těžko říct, jestli to mělo na jeho hru nějaký vliv, ale je pravda, že dneska tahal za kratší konec a domácího hráče ničím neohrozil. Ten celkem v pohodě stupňoval tlak po volných sloupcích, obsadil sedmou řadu těžkými figurami a dovršil přesnou hru obětí věže. Jirka se okamžitě vzdal, po případných výměnách by se dostal do naprosto beznadějné koncovky. Hotovo, debakl sezóny je na světě - 1 : 7.
Autor: Vladimír Velecký
|
Pavel Dostál (2097) - Jiří Vrňata (2060)
| ||||||
|
Petr Plodek (1872) - Michal Štěpán (2052)
| ||||||
|
Luděk Macháček (1955) - Tomáš Mádr (1648)
| ||||||
|
Jiří Kubec (1835) - Ivo Peroutka (1912)
| ||||||
|
Jan Miler ml. (1911) - Pavel Jánský (1865)
| ||||||
|
Vladimír Velecký (1734) - Jaroslav Jakl (1653)
| ||||||
|
Jan Gol (1630) - Karel Křeček (1597)
| ||||||
|
Martin Motloch (1515) - Jiří Sedláček (1507)
|