 |
 |
 |
|
Na Špince si vítězství zopakoval Petr Čechura (29.05.2011) Zima, ale dobrá atmosféra a těžké boje - to byl 11. ročník bleskového turnaje. Pozvánka na 11. (? - v tom byly drobné nejasnosti) ročník visela na náchodském webu už nějakou dobu, přidali se i další (63+1, KHŠS) a tak se u stánku Jéňy Novotného sešlo víc účastníků než loni, někdo ještě dorazil s mírným zpožděním jen tak na pokoukání a setkání s kamarády. Jak se tak obvykle říkává, o výsledek ani moc nešlo, přesto se hrálo naplno a turnaj skončil po šesti hodinách mnoha zajímavých partií. Vítěz obhájil své prvenství z minulého roku, ale jednoduché to neměl a Petr Jecha mu ve finále dlouho odolával. Jediné, co se tradičně moc nepovedlo, to bylo samozřejmě počasí. Naštěstí jsme byli pod střechou, ale zima byla pořádná. Předpověď byla celkem optimistická, tak jsem vyrazil v deset hodin na kole a počítal jsem, že za hodinu a půl budu na místě. Měl jsem časovou rezervu a proto jsem to vzal ještě přes Kostelec a kolem poledne jsem dorazil na Špinku, kde jsem byl mezi prvními a Jéňa začínal roztápět ohniště. Chvíli panovaly obavy, jestli to neskončí komorním turnajíkem pro těch několik přítomných, protože nás tam stále bylo jen pár, ale pak se to začalo trousit pěšky i na kole. Na něm přijel i veterán Zdeněk Hejzlar a ještě se v rozhovoru se mnou málem omlouval, že nejel celou cestu, ale občas musel jít do kopce pěšky! Když mi líčil trasu, kterou se vydal, vůbec se mu nedivím, šel bych to pěšky i já a to je mi o dvacet míň. V pětasedmdesáti bych chtěl mít taky takový elán jako Zdeněk.
V sedm hodin večer byl konec. Vítěz otevřel vyhranou láhev šampaňského a účastníci začali rychle mizet někam do tepla. Jo, ještě předtím se losovaly ceny, tři vylosovaní účastníci získali slevu 70, 50 a 30 % ze své útraty. A teď se musím pochlubit, že štěstí se usmálo i na mě, protože jsem byl z Otova klobouku vytažen s výhrou 70%. Pravda, měl jsem hodně velké štěstí, protože bylo vytaženo první jméno, dotyčný už tam nebyl, tahalo se podruhé, opět už výherce odešel a tak až na třetí pokus to vyšlo a na lístku bylo moje jméno. Tedy příjemmé zakončení celého pěkného dne. Sedl jsem na kolo a krátce po osmé jsem byl doma, abych po krátkém zahřátí ve vaně mohl zasednout ke sledování barcelonského triumfu. Úplně na závěr patří poděkování Jéňovi Novotnému, který nejenom, že věnoval ceny do turnaje, ale celé odpoledne strávil běháním kolem ohně a přípravou stravy pro ostatní, takže si ani turnaj nezahrál. Organizaci turnaje si vzal na starost Petr Dusbaba a i tady to bylo perfektní. Dík a za rok snad zase u 12. ročníku. Autor: Vladimír Velecký |
Popisovat průběh turnaje nemá moc smysl, prostě se hrálo a hrálo, občas byla malá zahřívací přestávka, abychom tam úplně nezamrzli. Já jsem si vzal rezervní oblečení pro případ deště a postupně jsem ho vytahoval a navlékal na sebe, protože teploměr se vydal úplně opačným směrem, než byla předpověď. Po skončení základních skupin byla přestávka o něco delší, Jéňa připravil vynikající kuřátka na ohni a s mastnýma rukama se těžko hraje, klouzaly by nám figurky v rukách. Po téhle pauze začalo play-off, osm nejlepších z každé skupiny postoupilo do dalších bojů, ostatní si zahráli turnaj útěchy. Cestu k celkovému vítězství Péťovi Čechurovi trochu usnadnil Ota Nývlt, který hned v úvodu nekompromisně vyřídil nejvýš nasazeného Zbyňdu Ringla jednoznačně 2:0. To bylo asi největší překvapení vyřazovacích bojů, jinak rozhodovalo větší zaujetí, okamžité štěstí a taky výše konzumace u stánku. Finále mělo ty správné grády, první partii vyhrál Petr Jecha, ale soupeř nic nevzdal a podařilo se mu vyrovnat stav. V rozhodující třetí partii (armageddon - bílý 5 min. a povinnost vyhrát, černý 4 min. a stačí remis) si pozdější vítěz věřil, vybral si bílou barvu a zvítězil. Kompletní výsledky jsou