 |
 |
 |
|
Tradiční výprask na úvod sezóny (09.10.2011) KS 1.kolo: ŠK Dobruška - Jiskra Česká Skalice 7 : 1. Jako obvykle. První zápas sezóny je u nás charakterizován většinou problémy se sestavou a tomu odpovídajícím výsledkem. Teoreticky by se při pohledu na soupisky dal očekávat zajímavý souboj se šancemi pro obě strany, ale tak, jak jsme do Dobrušky přijeli, hodně jsme to domácím usnadnili. Ti na nás vyrukovali v plné síle s jediným náhradníkem, my jsme proti tomu představili jen torzo základní sestavy, kde chyběli tři nejlepší hráči, a to se samozřejmě muselo projevit. Takže výsledek nakonec není zase tak překvapivý, ale takový debakl by to být nemusel. Začalo se zajímavě. Ještě jsem nestačil vyplnit ani záhlaví partiáře, když se ze zadních stolů ozvalo "Nabízím remízu" od jednoho z domácích. Břeťa Lesk ji po chvíli přemýšlení vzal a málem to byl jediný náš úspěch. Co k tomu domácího hráče vedlo, těžko říct, po podepsání partiáře s pěti tahy ještě v místnosti nějakou chvíli pobýval, zřejmě nikam nespěchal. Pak už se přece jen hrálo normálně, zpočátku to ani nevypadalo jako hra na jednu branku a zdálo se to být otevřené pro obě strany. Postupně jsme ale začali ztrácet půdu pod nohama a zápis se plnil jen nulami na naší straně s jedinou výjimkou.
Prakticky současně jsme vzdali já a Pavel. V mojí partii jsem nechtěl hrát pasivní roli a tak jsem vyrazil aktivně dámou, ale nespočítal jsem to dobře, musel jsem se vátit zpátky s výrazně horší pozicí a roztrhanými pěšci. Asi jsem měl nějakého pustit a snažit o přechod do nestejných střelců, místo toho jsem hájil horší pozici, až jsem si vlezl do vidličky se ztrátou kvality a bylo hotovo. Pavel hned v zahájení obětoval pěšce, podle mě úplně za nic. Chvíli těžil z náskoku ve vývinu, ale nic z toho nezískal, mám dojem, že přišel o dalšího pěšce a pak jsem jen zaslechl něco jako "tu ztrátu figury jsem neviděl" a už soupeři podával ruku. Pepa Havrda zaznamenal jako jediný další půlku, ale taky to nebyla žádná sláva. Hraje pořád své zavřené systémy a myslím, že zahájení s vývinem pěšců c3, d4 a e3 mu nemůže nic dát, pokud černý neblázní a hraje to taky jen na půl bodu. Postupně se měnily figury a v podstatě ani jeden jakoby ani nechtěl vyhrát. Pak jsme prohráli taky rychle za sebou 5., 6. a 8. šachovnici, pořadí si nepamatuju. Karel pokračoval ve svém obvyklém stylu, oz začátku o hodně horší čas. Pozici držel dost dlouho vyrovnaně, stál trochu pasivně, ale pak nechal soupeře zakombinovat, ztratil pěšáka, tím pádem začal hrát ještě pomalej, až mu spadl čas. Ale to byl jen konec trápení, stejně už to bylo zdechlé. Škoda, že prohrál Boris, ten to nějak zkazil v koncovce. Rozehrál to dobře, protlačil pěšáka až na šestou řadu, ale pak zbyly jen dámy a věže, bylo potřeba otevřít pozici a tady se nějak přepočítal, nechal černého převzít iniciativu a po výměně všeho materiálu zbyl černému pěšec navíc, bohužel v učebnicově vyhrané koncovce. Škoda, tady to dlouho vypadalo na bod pro nás. Petr Čechovič nastoupil v obnovené premiéře, v záznamech jsem našel, že za nás hrál naposled před třiadvaceti léty (1987-88). Ze začátku si nevedl nejhůř, byl aktivnější, přechodně získal i pěšáka k dobru, ale koncovku sehrál špatně, soupeř si vytvořil dva spojené volné pěšce na okraji šachovnice a po poslední chybě nedokázal Petr zabránit postupu do dámy. Ale i při lepší obraně záchrana nebyla, černý by koncovku snadno vyhrál, jen by to trvalo trochu déle. Nejlepší výkon z nás dneska podal Tomáš na 1. šachovnici, přestože prohrál. Končil jako poslední, s těžkým soupeřem držel krok až do koncovky, až tam se projevila větší zkušenost a rozdíl v elu na domácí straně. Spojení bílí pěšci na královském křídle se ukázali jako údernější než snaha o protiútok v centru, a tak to i tady skončilo bodem pro domácí. Ale byla to jediná partie, kde jsme důstojně vzdorovali, jinak jsme všichni hráli hodně hanebně.
No a to je všechno. Za necelé čtyři hodiny byl konec. Partie na přehrání nejsou, polovina družstva mi s nimi ujela, ale ono tam dneska stejně nebylo nic k vystavení. Snad příště bude lepší sestava i výkon. Za měsíc přivítáme béčko Jaroměře, i tomu máme vracet loňskou porážku.
Autor: Vladimír Velecký |
