KS 9.kolo: Z pohledu soupeře naprosto bezproblémový zápas (19.02.2012)

Jiskra Česká Skalice - Slovan Broumov B 2 : 6.

Výsledek bohužel přesně podle očekávání. Minule jsem tady psal, že bychom mohli překvapit, že to býval jeden z našich hlavních soupeřů v boji o záchranu atd. atd. Kde jsou ty časy! My hrajeme o udržení, ano, to je pravda, ale broumovská rezerva je lídrem skupiny a zápas s námi zvládla levou zadní úplně bezproblémově. Myslím, že se ani na chvíli nedalo uvažovat o tom, že bychom urvali aspoň jeden bodík. Bojovalo se, to jo, ale z naší strany jen o nějakou tu remízu. Ani o jedné partii nemůžeme říct, že bychom v ní stáli nějak výrazně líp (samozřejmě až na věčného optimistu na 3. šachovnici). A tak je výsledek naprosto zasloužený a odpovídající průběhu zápasu.

Překvapením kola je debakl Dobrušky se Spartakem Rychnov, tím je taky jasné, že o záchranu už hrajeme pouze my a Třebechovice, které mají sice v tuhle chvíli o tři body míň, ale taky jeden zápas k dobru a hratelné soupeře. My si dáme v příštím kole díky rychnovské Pandě neplánované volno a v posledním kole nás čeká tradiční a těžký soupeř, béčko Náchoda. Takže nic jistého do poslední partie.

Hosté se v hrací místnosti objevili chvíli před devátou jen ve třech, vzápětí je doplnil Ivoš Peroutka a optimismus nám zchladili okamžitě, protože druhé auto prý dorazí vzápětí. To se taky potvrdilo, a navíc se na nás vyhrnula prakticky nejsilnější sestava jen se dvěma náhradníky vzadu. Takže od začátku nic lehkého. A první, kdo to povrdil, jsem byl já. Rozehrál se standardní dámský gambit, ale Ivoš to hrál nějak divně a od začátku stál zřejmě líp. Nechtěl jsem dopustit, aby si vytvořil krytého volňáska na c sloupci, tak jsem se proti tomu snažil něco vymyslet tak usilovně, až jsem si nechal nasadit vidle a ztáta věže byla nevyhnutelná - prohráváme po cca půldruhé hodině 0 : 1.

Pak následovalo remízové období. Na půlce se dohodli na posledním stole. Podle počítače se hrála Anglická hra, bílý si udržoval mírnou prostorovou převahu, Břeťa si nechal uzavřít střelce do pasivního postavení, ale bílý toho nijak nedokázal využít, pokusil se o útok na královském křídle, jenže nedokázal to nijak otevřít a zúročit převahu. S půlkou byli asi spokojeni oba - ½ : 1½.

Remízově zakončil partii i Pavel. Tady se prakticky od zahájení hrála koncovka, ve dvacátém tahu už pomalu nebylo s čím tahat. Pavel při výměnách odevzdal pěšáka, aby získal trochu času na vývin svých figur z poslední řady. Materiální výhoda bílého navíc spočívala jen v dvojpěšci a tak spolupráce černé věže a střelce vyústila zanedlouho ve vyrovnání materiálu a pak už se na rozdělení bodu dlouho nečekalo - 1 : 2.

Na jasnou remízu to vypadalo u Karla. V rámci hromadných výměn sice prošustroval pěšáka, ale věžovka se zdála být remízová a myslím si, že taky byla. Karel ale víc než šachovnici pozoroval hodiny, kde mu už nějakou dobu zbývaly jen vteřiny a nedokázal se soustředit na pozici. Netakticky vyměnil poslední těžké figury, ale stejně by to pořád byla remíza, jen to zahrát přesně. To se bohužel nestalo a Karel se nechal přímo ukázkově vytempovat - 1 : 3.

Těžkou pozici bránil Tomáš. Bílý měl dvojici střelců, cílevědomě vylepšoval postavení figur a snažil se protlačit do černé pozice, až se mu to podařilo. Tomáš bránil, bránil, ale nedokázal postavit figurky na dobrá pole, skákal věží po a sloupci tam a zpět, ale všechno marné. Bílý si to otevřel jako konzervu a ztráty byly nevyhnutelné - 1 : 4.

Možná jedinou partií, kde by se dal případně (možná!) uhrát celý bodík, byla partie Jirky Kubce. Ale je to bod spíš v oblasti teorie. Jirka obsadil volný a-sloupec a černý měl problém s hledáním protihry. Jenže Jirka místo vystupňování tlaku a posílení těžkých figur na volném sloupci zahrál slabý tah h3, výhoda se vytratila a bílá pozice se začala drolit. Volný černý pěšák se najednou rozběhl do cíle na základní řadě, byla z toho nejdřív ztráta figury a za chvíli se to položilo celé - 1 : 5.

Aspoň dvě remízky na závěr trochu vylepšily náznak výprasku, takže výsledek je ještě celkem přijatelný. Jirka Vrňata přišel taky poměrně brzo o pěšce, řekl bych, že to opravdu byla spíš ztráta než plánovaná oběť, ale pozice byla dlouho zavřená, pak se to trochu otevřelo u obou králů a černý zaváhal jako první. Hrozila ztráta věže, které se dalo zabránit jen za cenu zploštění pozice a tak černý radši přešel do vynucené remízy věčným šachem - 1½ : 5½.

Dost dlouho se čekalo na závěr poslední partie. I když byl zápas rozhodnutý, Standa Jungwirth se domníval, že má šance na výhru a tak nabídky remízy odmítal. Na první pohled to vypadalo, že trumfy v ruce jsou na jeho straně - dvojice střelců, dvojpěšec v táboře soupeře, aktivnější král. Michal Štěpán i Ivoš Hradecký byli přesvědčeni, že bílý by to opravdu vyhrát měl, pokud ale bude hrát dobře a bude mít jasný plán, jak se dostat ke slabým černým pěšcům. Jenže Standa ten plán ne a ne najít, lavírovalo se z jedné strany na druhou, ale nic z toho nebylo. Pepa hrál na půlminutě, občas mačkal hodiny s několika zbývajícími vteřinkami. Bílý měl času mnohem víc, ale ten mu ubýval a tak nakonec přišel sám s nabídkou remízy, která byla samozřejmě přijata. Podle partiáře se hrálo 77 tahů, ale tady jich tolik nenajdete. Dneska byly asi nějaké sluneční erupce či co, některé zápisy by nerozluštil ani promovaný grafolog a tohle je jeden z nich. Posledních cca 15 tahů, to je jen změť čar. Luštit Pepovy zápisky, to je horor v každém kole, teď se to ještě vystupňovalo tím, že mu vynechávala propisovačka. Až budu mít víc času, zkusím to zrekonstruovat a doplnit, ale moc šancí si nedávám. 2 : 6.

Vrňata Jiří Mádr Tomáš Kubec Jiří Jánský Pavel Velecký Vladimír Havrda Josef Křeček Karel Lesk Břetislav

2094 1694 1845 1858 1748 1807 1601 1529

½ : ½ 0 : 1 0 : 1 ½ : ½ 0 : 1 ½ : ½ 0 : 1 ½ : ½

Hradecký Ivo Štěpán Michal Macháček Luděk Miler Jan Peroutka Ivo Jungwirth Stanislav Sedláček Jiří Kulhánek František

2103 2050 1973 1960 1936 1693 1517 1535

Autor: Vladimír Velecký