KS 11.kolo: Konec dobrý, všechno dobré? (25.03.2012) Jiskra Česká Skalice - Sněžka TJ Náchod B 4,5 : 3,5. Tak to máme za sebou, myslím tu letošní nepříliš povedenou sezónu. Zakončili jsme úspěšně, s obávaným soupeřem to nebylo nic jednoduchého, ale měli jsme o maličký kousek štěstí víc, když o naší výhře v podstatě rozhodlo přehlédnutí nejzkušenějšího náchodského hráče, který špatně spočítal kombinaci svého dlouholetého kamaráda. Těsné vítězství nám zajistilo účast v příštím ročníku bez ohledu na zbylé zápasy, ale dlouho to bylo nejasné, řekl bych, že i v mojí partii stál bílý na výhru (a nebyl jsem to já), jenže Pepík Kánský to asi nezahrál úplně nejsilněj a tak jsem přežil a pečetil naši výhru. Jinak k partiím toho nemám moc co říct, jen to, co je vidět z partiářů. Dohrával jsem jako předposlední s minimem času a na nějaké velké pokukování, jak si stojíme jinde, k tomu jsem se nedostal.
Symbolických pár tahů se odehrálo na 4. šachovnici. Petr na tom není dlouhodobě úplně nejlíp se zdravím, moc toho letos nenahrál a tak jeho účast měla spíš působit psychologicky na soupeře, protože jsme tak poprvé letos nastoupili v základní sestavě. Rozehrála se tedy výměnná francouzská, kterou Petr dobře zná a po výměně dam byla spokojenost s remízou na obou stranách - ½ : ½. Za chvíli nato půlil Jirka Kubec. Zkusil to se svým oblíbeným sicilským gambitem, ale hrálo se to nějak neobvykle, sice tam za bílého možná nějaký tlak byl, ale nic převratného. Jirka měl samozřejmě náladou bojovnou, jak je u něj zvykem, ale když dostal nebídku remízy, radši sáhnul po chvíli počítání po jisté půlce do kapsy, protože tam žádný útok kupodivu neviděl. Obvykle hýří optimismem a má to spočítané div ne do matu - 1 : 1. I v další rozhodnuté partii se půlilo, Pepa Havrda vytáhl své obvyklé nenáročné zahájení dámským pěšcem a jako obvykle z něj nic nevytěžil. Páťa se pohodlně vyvíjel a po několika výměnách se oba shodli na remíze, nikdo neměl nic, čím by překvapil - 1½ : 1½. Cenný bod vybojoval Pavel. Asi ani jeden ze soupeřů by nedokázal odhadnout, kolik partii už spolu sehráli, musí jich být hrozně moc za ta léta za šachovnicí. A skandinávská, tu jsem viděl hrát Zdeňka taky mockrát. A dobře. Nevím, jestli ho Pavel dneska nějak zaskočil netradičními tahy (pokud je to ještě možné), ale udržel si aktivitu bílých figur, podařil se mu nástup na královském křídle a výsledkem byl zisk věže, takže se černý ihned vzdal. Ale i při lepším pokračování by to měl těžké, Pavel jako útočník s bílými figurami, to je o dvě třídy lepší hráč, než když musí za černého těžce bránit horší pozice a bojovat o vyrovnání - 2½ : 1½. Jsme na tom o trochu líp, ale nic rozhodnutého, máme za sebou teprve polovinu zápasu. Na prvním stole jsme slabší o pěšce, na dvojce bychom to snad mohli udržet, jak se zdá. Já bráním zuby nehty horší a jako obvykle pasivní pozici, moc šancí si nedávám, jen Karel na osmičce stojí pěkně s pěšákem navíc, tam se nám rýsují slušné šance na další bodík. Na dvojce to po chvíli opravdu skončilo remízou, z téhle partie nevím vůbec nic. V partiáři je ještě několik tahů navíc proti tomu, co je tady, ale nějak jsem v tom nedokázal vyznat. Pro nás je důležitý výsledek, přece jen remíza na předních stolech, to je s takovým soupeřem vždycky úspěch - 3 : 2. V pravou chvíli zabral Karel. Toho jsem snad taky ještě nikdy neviděl hrát proti e4 jiný tah než c5. Celou sezónu sbíral jenom nuly a půlky, ale tentokrát to bylo něco jiného. Na obvyklou časovou tíseň nedošlo, brzy z toho byl pěšák k dobru, pak několik výměn s postupným vylepšováním pozice a před nevyhnutelnou ztrátou dalšího pěšáka soupeř radši kapituloval - 4 : 2.
Celkovou remízu tedy máme, ale ta nám ke stoprocentní záchraně stačit nemusí. Jirka Vrňata na prvním stole má pořád o pěšce míň, silně pasivního střelce a hraje na půlminutě, tady to moc valně nevypadá, asi se o výsledku rozhodne u mě. Hrál jsem to jako obvykle, to jest dost mizerně. Asi to byla nějaká varianta dámského gambitu a já jako černý jsem si moc nezahrál. Na soupeřovu polovinu jsem se dostal jen jednou, když jsem měnil věže a jinak jsem jen čekal, kdy to bílý prorazí a vysbírá mi pěšáky na dámském křídle. Kupodivu se mu to nějak nevedlo, sice mi pořád chybělo tempo, abych se z toho vymotal, ale Pepík naštěstí žádný průlom nenašel. Nevím, jestli jsem svou pozici tak podceňoval nebo to mohl bílý hrál silněji, ale nakonec se spokojil s opakováním tahů a přinutil mě tak vzít remízu. Proti té jsem ostatně nic neměl, nabízel jsem ji marně i já už před několika tahy, takže teď jsem mu skočil po nabízené ruce, aby si to ještě snad nerozmyslel - vyhráváme zápas! 4½ : 2½. Na prvním stole se dohrává už jenom o čest, ale prohrát samozřejmě nechce nikdo, náš Jirka zkoušel nějaké kombinace s pochodem krále k soupeřovým pěšcům, ale nedokázal partii zachránit. Ve stálé časové tísni se složitá pozice hraje špatně a bílý svůj časový náskok dokázal využít - je konec, 4½ : 3½.
Autor: Vladimír Velecký
|
Jiří Vrňata (2094) - Jiří Bednář (1955)
| ||||||
|
Jan Novotný (1934) - Tomáš Mádr (1694)
| ||||||
|
Jiří Kubec (1845) - Josef Pinkava (1979)
| ||||||
|
David Hepnar (1792) - Petr Plodek (1865)
| ||||||
|
Pavel Jánský (1858) - Zdeněk Hejzlar (1880)
| ||||||
|
Josef Kánský (1850) - Vladimír Velecký (1748)
| ||||||
|
Josef Havrda (1807) - Patrik Vágner (1739)
| ||||||
|
Zdeněk Král (1556) - Karel Křeček (1601)
|