KS 4. kolo: Dneska to bylo na ostří nože (02.12.2012) Jiskra Česká Skalice - ŠK Lípa C 4 : 4. Pěkně ostrou bitvu jsme dneska sehráli. Osm rezultativních partií, skóre se točilo střídavě na obě strany, v poslední partii jsme asi zachránili ztracený zápas. Možná se mýlím, ale mám dojem, že jsem za celý zápas neslyšel žádnou nabídku remízy od nikoho z aktérů. Zkrátka, moc pěkný zápas. Hodně často se v našich zápasech stává, že končím jako první, většinou z toho je remíza nebo nula na mé straně, dneska poprné v sezóně jsem zapsal celý bod. Hrála se nějaká indická, snad varianta královské s odchylkami, říká počítač. Ze začátku jsem trochu tápal, ale povedlo se mi otevřít pozici a postoupit středovými pěšci, tím jsem získal nejdřív tlak na černého, pak pěšce a po několika výměnách i vyhranou pozici. Ale Ilja mi to asi trochu usnadnil, v některých momentech jsem čekal pro mě nepříjemnější tahy a cesta k výhře by byla těžší - 1 : 0. Minule jsem tu chválil Karla, jak se vyvaroval hrubých chyb a spolehlivě bodoval, bohužel opět se dnes vrátil do obvyklých kolejí. V tisíckrát obehrané sicilce se nechal nachytat už v 7. tahu, kdy přišel zadarmo o pěšce, v 8. tahu stál jasně na prohru a pak už to bylo jen trápení a čekání na nějakou chybu soupeře. Jenže pozice byla pro bílého tak jednoduchá, že se to snad ani nedalo zkazit. Nakonec se u Karla objevila nula na hodinách, ale to byla jen jiná forma kapitulace, pozice byla rozhodnutá už dlouho předtím - 1 : 1. Sicilská je oblíbené zahájení taky u Jirky Kubce, taky to stejně jako u Karla skončilo. Nechal se zatlačit do nějaké méněcenné varianty, kde stál pozičně "jako prase", zkusil se z toho dostal obětí figury za tři pěšce, ale stejně to nestačilo. Bílému se to hrálo úplně lehce, měnil figury, až mu zbyla celá věž k dobru a mizerně postavení černí pěšci nemohli konkurovat - 1 : 2. Skandinávská, to je pro změnu oblíbená zbraň Pavla Jánského na e4, ale neměl šťastnou ruku. Obvykle je to on, kdo útočí na slabiny v táboře soupeře, jenže dneska se k žádné protihře nedostal. Bílý se zaměřil nejdřív na slabé pěšáky uprostřed šachovnice, aby vzápětí přesunul pozornost těžkých figur na špatně hájeného krále, kterého stydlivě krylo jen pár pěšců, těžké figury černého byly mimo rozhodující dění. Přesto Pavel nalezl několik pěkných obranných tahů, ale slabin v černém táboře bylo tolik, že všechno pokrýt nešlo. Materiál zůstal sice téměř vyrovnaný, jenže matu se už bránit nedalo. Začíná to s námi vypadat všelijak - 1 : 3. Vyrovnat skóre se nám povedlo tam, kde měli mít hosté teoreticky převahu, tedy vpředu. Tomáš černého kombinačně přehrál, získával jednoho pěšce za druhým a stupňoval svou převahu až na 5 pěšců k dobru. Když skončily všechny možné pokusy o útok na Tomášova krále a černému zbýval jen vynucený přechod do beznadějné koncovky, uznal, že je čas na položení krále - snižujeme na 2 : 3. Netrvalo to moc dlouho a je srovnáno. Petr hraje šachy, kterým moc nerozumím, ale je to účinné. Koukám na to, říkám si, co tam vidí, ale za chvíli slyším, jak se černá vzdává. Petr sice říkal něco ve smyslu, že to měla být remíza, kdyby soupeřka neudělala chybu, jenže kdo je nedělá? Možná tam hrál roli nedostatek času, protože toho moc neodtahali a kromě jediné už byly všechny ostatní partie skončené. Ale nevím, nesledoval jsem hodiny. 3 : 3. Naše radost netrvala moc dlouho. V jediné partii, kterou jsme prohráli bílými, nechal Martin Jesseho pěkně rozehrát a výsledkem byla ztráta kvality. Pak se sice pokusil o útok na krále, chvíli to vypadalo, že by snad mohl i prorazit, ale černý pokryl všechno, vynutil si výměnu dam a koncovka už byla jasná - prohráváme 3 : 4 a už to vypadá, že zase prohrajeme tím nejtěsnějším rozdílem, letos už jsme tak skončili dvakrát. Jenže štěstí se na nás tentokrát usmálo. Tady by už hosté remízu samozřejmě rádi vzali, ale bylo jasné, že se bude hrát do holých králů, nic jinému našemu hráči nezbývalo. A sehrál to parádně. Koncovka vypadala hodně dlouho jako naprosto vyrovnaná, zřejmě i byla, jenže na naší úrovni se může stát cokoliv. Martin mohl získat pěšce úplně zadarmo, což bohužel neviděl, ale podařilo se mu ho přece jen o pár tahů později vybojovat. Asi by to i dál měla být remíza, ale ... ostatně už jsem to napsal, nejsme velmistři. A tak to skončilo výhrou našeho hráče a dělbou bodů v zápase - 4 : 4.
|
Tomáš Mádr (1960) - Luděk Novák (1961)
| ||||||
|
Ondřej Ruda (2050) - Jiří Kubec (1825)
| ||||||
|
Petr Plodek (1867) - Misha Veselá (1905)
| ||||||
|
Pavel Pražák (1860) - Pavel Jánský (1830)
| ||||||
|
Vladimír Velecký (1859) - Ilja Mareš (1816)
| ||||||
|
Matěj Kosař (1641) - Karel Křeček (1592)
| ||||||
|
Martin Motloch (1556) - Jesse Gersenson (1779)
| ||||||
|
Václav Charvát (1665) - Martin Lesk (1748)
|
Autor: Vladimír Velecký