KS 1. kolo: Netradiční vystoupení - v prvním kole obvykle dostáváme nářez (03.11.2013) Sokol Vrchoviny - Jiskra Česká Skalice 1 : 7. Je to už taková tradice v našem oddíle. V posledních šesti sezónách máme bilanci úvodního kola pětkrát porážka - někdy i s výpraskem - a jedna remíza. Loni jsme podlehli stejnému soupeři, který nás čeká dnes - sice těsně, ale i to platí. Máme tedy co oplácet. Z výsledku je vidět, že odveta se vydařila nadmíru úspěšně, vyhrát jsme chtěli, ale že to bude takhle jasné, s tím jsme nepočítali. Přijeli jsme se dvěma náhradníky, domácí měli taky dvě absence ze základu, měl to tedy být vyrovnaný zápas, samozřejmě s dobrým koncem pro nás. Objektivně musíme přiznat, že domácí hráče nezastihl zápas v dobré formě a množstvím chyb nám k dobrému výsledku hodně pomohli.
Na zadních šachovnicích jsme měli přece jen o něco kvalitnější a zkušenější náhradníky a bylo to znát. Premiérově si za naše áčko zahrál Pepa Šretr, dosud jen opora béčka. Mladý protivník vydržel odolávat jen 10 tahů, pak se jeho král dostal do vazeb a černý ztrácel materiál. Když došlo i na dámu, bylo ho hře - vedeme 1 : 0. 14 tahů měla miniaturka Pavla Jánského. Mnohokrát vyzkoušená vídeňská slavila úspěch, ale černý hodil ručník do ringu hodně předčasně. Pavel sice získával pěšáka, černý král se mohl cítit poněkud ohrožen, k výhře ovšem bylo ještě daleko. Domácí hráč zazmatkoval a pod vidinou nekrytelného matu se vzdal. Je pravda, že by stál hodně špatně, ale Vg8 v konečné pozici ještě odpor mohlo na chvíli prodloužit. Zvyšujeme na 2 : 0. Za příznivého stavu přijal nabídnutou remízu Karel, pozici lze z pohledu hráčů naší úrovně označit jako vyrovnanou a tak nebyl důvod usilovat o výhru za každou cenu - 2½ : ½. Za chvíli byl konec také na 1. stole. Tomáš měl možná o něco aktivnější figury, ale platí to samé, co u předchozí partie. Vedeme o dva body, žádná jasná výhoda vidět není, tak proč se nutit do dlouhého boje s nejasným výsledkem - 3 : 1. Zbylé partie už dopadly stoprocentně v náš prospěch. Čtvrtý bod přidal za chvíli Martin Motloch, jeho soupeř to hrál hodně optimisticky (nebo spíš lehkomyslně), pokusil se o jakýsi náznak útoku na Martinovou dlouhou rošádu, ale na vlastním materiálu mu vůbec nezáleželo a přicházel o jedno dřívko za druhým. Dámu už si sebrat nenechal a radši zastavil hodiny - 4 : 1. Trochu zaskočený se před zápasem cítil Jirka Kubec, který se svědomitě připravoval na hru bílými kameny a když se v týdnu dozvěděl o absenci Petra Plodka, lehce mu to na chvíli zkazilo náladu. Je to ovšem rozený optimista, v partii okamžitě převzal iniciativu bez ohledu na barvy a dovedl boj k úspěšnému konci. Soupeř neměl zájem o těžkou obranu s horším materiálem a raději se vzdal - 5 : 1. Pouze dvě poslední partie měly víc než pětadvacet tahů. Nejprve jsem se já prosadil útokem na královském křídle, černý mi to ve střední hře asi dost usnadnil, když se pokusil obětí kvality otupit můj útok, ale nebránil se dalším výměnám figur, až to skončilo přehlédnutím a ztrátou dámy, jenže času bylo minimum a léček hodně - 6 : 1. Nejvíc se nadřel druhý host našeho týmu, Honza Kuneš - i pro něj to byla premiéra v našich barvách. Domácí hráč se na partii připravil, už doma si vybral zajímavou variantu dámského gambitu, která slibuje bojovný průběh bez pozičního lavírování. Honza z varianty znal prý jen přibližně pár prvních tahů, ale zorientoval se dobře a postupně získal poziční převahu. Černý mu ještě usnadnil práci netaktickou výměnou dam, po které už mu zbývala jen pasivní obrana a tak i v poslední partii jsme byli stoprocentně úspěšní - 7 : 1. Vstup do soutěže se tedy povedl, snad se nám bude dařit i v dalších kolech - soutěž teprve začala.
|
Jan Žižka (1892) - Tomáš Mádr (2007)
| ||||||||
|
Jan Kuneš (1885) - Pavel Drašnar (1678)
| ||||||||
|
Aleš Krtička (1679) - Jiří Kubec (1705)
| ||||||||
|
Pavel Jánský (1821) - Aleš Skalák (1683)
| ||||||||
|
Petr Borůvka (1599) - Vladimír Velecký (1835)
| ||||||||
|
Karel Křeček (1569) - Vladimír Borůvka (1654)
| ||||||||
|
Tomáš Kupka (1405) - Martin Motloch (1570)
| ||||||||
|
Josef Šretr (1752) - Lukáš Drašnar (1100)
|
Autor: Vladimír Velecký