KS 4. kolo: Pěkná tečka na závěr roku (15.12.2013)

Jiskra Česká Skalice - ŠK Dobruška 5 : 3.

Po dlouhé době jsme se zase sešli v základní sestavě, všichni včas a s dobrou náladou jsme zasedli ke stolům. Soupeřům máme co oplácet, při podpisu zápisů jsem říkal, že to byla naše první výhra ve vzájemných zápasech, což se mi hosté snažili vyvrátit, ale moc jsem jim nevěřil. A dobře jsem udělal, loni jsme uhráli bod za celkovou remízu, předloni jsme u nich dostali nářez 7:1 a předtím to nebylo o mnoho lepší.

Měli jsme tedy co oplácet, na zápas jsme si věřili. Počítali jsme, že cesta k úspěchu povede přes zadní šachovnice, kde bychom na tom měli být o něco líp a stoprocentně se to potvrdilo. Nikdo se tentokrát nedopustil hrubé chyby v lepší nebo vyhrané pozici, jak bývá naším (ne)dobrým zvykem a po necelých čtyřech hodinách bylo hotovo.

Dlouho nevídaná věc se stala - Karel na osmičce vyhrál jako první! Žádná časová tíseň, v poklidu zjednodušoval pozici výměnami materiálu a když už to začínalo vypadat na jasnou remízu, doplatil bílý na slabou první řadu a optimistický výlet jezdce, po kterém přišla ztráta pěšáka a získanou výhodu Karel během pár tahů uplatnil - jdeme do vedení - 1 : 0.

Začátek pěkný, ale dlouho nám to nevydrželo. Ujal jsem se dnes funkce rozhodčího a za chvíli jsem měl na stole partiář z další skončené partie, tentokrát z úplně opačného konce, na první šachovnici dostal Tomáš mat, netrvalo to ani dvacet tahů, v 17. byl konec. Byla to taková neobvyklá varianta francouzské obrany, spíš volná tvorba než teorie a Tomáš to vzal od začátku za špatný konec. Černý se v klidu vyvinul a když Tomáš udělal dlouhou rošádu, přišel bleskový přepad a bílý král uvázl v matové síti. Matu by se sice ještě zabránit dalo, ale zřejmě neměl Tomáš náladu bránit výrazně horší, pravděpodobně stejně prohranou pozici a tak si zkrátil trápení - vyrovnáno - 1 : 1.

Tohle byl poslední moment, kdy byl výsledek zápasu nejasný, od této chvíle se to začalo překlápět na naši stranu. Nikdo nestál vyloženě špatně a naopak některé partie začaly vypadat docela nadějně. K výhře bylo ještě hodně daleko, ale naše akcie stoupaly. Za chvíli přinesl vítězný partiář Pepa Havrda. Zase hrál svou nenáročnou pozici, měnil a měnil, až se mu povedlo soupeře přechytračit a nachytat na kombinaci, po které získával věž a pěšce. Opět jdeme do vedení - 2 : 1.

Naše ambice pojistil Jirka Kubec, jako vždy bojovně naladěný a natěšený na celý bod, cokoliv jiného je neúspěch. Ve střední hře se mu povedlo obsadit těžkými figurami volné středové sloupce a dostat se do nebezpečné blízkosti bílého krále. Bylo to ostré, soupeř nečekal pasivně na popravu a snažil se kontrovat, matové hrozby tam byly i z jeho strany, ale Jirka si to spočítal přesněji - zvyšujeme na 3 : 1.

Se svou troškou do mlýna jsem poté přispěl i já. Od začátku jsem si říkal, hlavně to nehrát pasivně jako obvykle a čekat, jestli to soupeř náhodou sám nezkazí a tak jsem se snažil od začátku o aktivitu. Sice se mi ji povedlo získat, ale k nějakému razantnímu útoku jsem se nedostal. Po všech výměnách jsem přešel do koncovky jezdce proti špatnému střelci, ale nepodařilo se mi dostatečně účinně proniknout do bílé pozice a ohrozit soupeřovy pěšce a tak jsme to nakonec dali za půlku. Soupeř vzhledem ke stavu zápasu sice moc nadšený nebyl, ale ani on tam žádnou potencionální výhodu nenašel - 3½ : 1½.

Ještě se zápas trochu zdramatizoval, když Petr (letos nastoupil poprvé) nedopočítal přesně soupeřovou kombinaci a přišel o pěšáka. Pak se k tomu přidala i horší pozice, ze které byla nakonec ztráta kvality a nakonec celé figury. Hostům se tedy podařilo snižít na rozdíl bodu, ale odhad posledních dvou partií vyzníval lépe pro nás, takže jsme o celkovém úspěchu nepochybovali - 3½ : 2½.

Že ze zápasu neodejdeme s prázdnou, to zajistil Honza Kuneš. Chtěl vyhrát, bojoval, ale víc než pěšce do věžové koncovky nezískal. Černý všechno ubránil, Honza ani toho jediného pěšáka navíc nemohl nadlouho udržet a přestože se hrálo téměř do holých králů, byla z toho jen dělba bodu, ale nevadí, pořád vedeme a k výhře je zase o kousek blíž - 4 : 3.

Nejvíc se nakonec nadřel Pavel. Jako obvykle se hrála vídeňská v hodně ostré a nepřehledné variantě, Pavel si ale pořád udržoval aktivitu a něčím nepříjemným hrozil. Nervy ztratil jako první hostující hráč, když odevzdal dámu za věž a několik pěšců. Tohle proběhlo kolem 20. tahu, ale nikdo asi nečekal, že dobýt černou pozici dá tolik práce a že se bude hrát ještě dalších třicet tahů. Naštěstí našel Pavel ten správný plán, otevřel cestu pro svého posledního pěšáka, který nezadržitelně směřoval do dámy a to už by byla převaha rozhodující, což soupeř uznal a vzdal. Ale hodně dlouho to bylo docela drama, přece jen stačila malá neopatrnost a kdyby bílý přišel o své pěšce, ani dáma proti věži by se neprosadila a na výhru by mohl hrát černý. Je konec, vítězíme - 5 : 3.

Jak jsem tady psal hodnocení k minulého zápasu, že si soupeř vítězství plně zasloužil, dneska to stejně platí pro nás. Dobrým výsledkem jsme zakončili další rok a už se chystáme do Rychnova hned po novém roce.

Mádr Tomáš Plodek Petr Kuneš Jan Kubec Jiří Jánský Pavel Velecký Vladimír Havrda Josef Křeček Karel

2007 1915 1885 1705 1821 1835 1756 1569

0 : 1 0 : 1 ½ : ½ 1 : 0 1 : 0 ½ : ½ 1 : 0 1 : 0

Jonáš Vlastimil Pavlíček Miroslav Gregor Jiří Konopka Jakub Šubrt Petr Dvořák Milan Ulman Jaromír Ulman Jakub

2085 1996 1757 1594 1784 1677 1418 1250