KS 11. kolo: Konec sezóny nás nezastihl v nejlepší formě (06.04.2014)

Jiskra Česká Skalice - Slavia Hradec Králové C 5 : 3.

Ještě že Slavia nepřijela kompletní, asi bychom dostali výprask. Ale taky třeba ne, kdoví, byl by to úplně jiný zápas. Že bude soupeř v pěti, to jsem se dozvěděl už cestou v autě od Honzy Kuneše, kterému to volal Jindra Vochozka. Stejně to pro nás nic neznamenalo, osm se nás sejít muselo a až na Petra Plodka jsme dali dohromady základní sestavu.

Teoreticky to měl být snadný zápas, pár remíz a můžeme jít domů. Opravdu teoreticky. Hosté hráli, jako by se nic nedělo a za chvíli už to vypadalo, že si snad odvezou všechny body. Že si sebou domů nevzali ani jeden, o tom rozhodl Jindra Vochozka, který v jasně lepší - nejspíš vyhrané - koncovce odevzdal zadarmo věž a zachránil nám výhru. Naštěstí už šlo jen o nějaké to místo v celkovém pořadí, postupové ambice neměl ani jeden z nás a sestup také nehrozil. Tak jsme si někteří aspoň pěkně zahráli a zbyla nám ještě velká půlka volné neděle. Cestou zpátky přemítal Honza, jestli se má projet na kole, nevím, jestli se odhodlal, já jsem si ale dal malý dvouhodinový trénink po cyklostezce, abych trochu rozhýbal tělo po tom dramatickém zážitku.

Začalo se ve svižném tempu, zatím to je podle předpokladů, Honza pohodlně vyrovnáná hru, klasický dámský gambit, po výměně věží následuje remíza, která nám samozřejmě vyhovuje - 3½ : ½.

Trvalo to jen malou chvilku a měli jsme první nulu na kontě. Pavel v trochu netradiční variantě skandinávské hry vypadal docela dobře, než se ke slovu dostala bílá jízda uprostřed bitevního pole. Černý král byl najednou silně ohrožen a na svou slabost doplatil. Netrvalo to ani dvacet tahů a na šachovnici byl nekrytelný mat. Mrzuté, ale ještě se nic neděje. 3½ : 1½.

Za chvíli jsem remizoval já. Jako obvykle jsem spíš viděl výhodu na straně soupeře a když mi nabídl půlku, po pár minutách přemýšlení jsem ji vzal. Pavel sice ukázal, jak by to bílý měl asi hrát na vyhru, ale bylo to hodně složité a na úplném konci analýzy byla moje prohra. Bylo tam hrozně moc možností, moje šance spočívaly v útoku přes slabého pěšce e6 a výrazně lepším čase, jenže ze mě už bohužel útočník v Talově stylu nikdy nebude. Aspoň že tenhle zápas už určitě neprohrajeme. 4 : 2.

Ale teď teprve nastalo to pravé drama. Tomáš si hodně oslabil krále a když se otevřely lajny pro černé figury, bylo s bílým zle. Nejdřív to byla ztráta střelce, ale to nestačilo, za chvíli visela celá věž a Tomáš to radši vzdal, materiální nevýhoda byla drtivá a k matu stejně nebylo daleko. Hosté snižují na rozdíl bodu a ze selanky se stává temné drama. 4 : 3.

Pomalu jsme se smiřovali s tím, že tenhle zápas rozhodně nebude naší vizitkou do síně slávy. Jirka Kubec, věčný optimista, se sice tvářil, že s nestejnými střelci má remízu v kapse, ale byl nejspíš jediný v místnosti, kdo si to myslel. Taky tu remízu zkusil nabídnout, ale samozřejmě byl odmítnut. Jednak k tomu Jindru vybízel stav zápasu, a za druhé, Jirka tu koncovku hrál nějak podivně. Nestejní střelci sice zůstali, ale s nimi i dáma a věž na každé straně a k tomu měl černý dva pěšce k dobru, ještě navíc na obou stranách šachovnice. Naštěstí pro nás Jindra přehlédl nepochopitelně ztrátu věže při krytí šachu a rozhodl tak o tom, že vítězi zápasu jsme my. Přehlédnutí to bylo katastrofální, po jednoduchém 43. Ve3 s dalším Sc5 neměl bílý v podstatě co hrát a čekal by na smutný konec. No, tak to holt někdy chodí, podobně zkažených partií z naší strany by se na tomto webu našlo taky dost. Konec letošní sezóny - vítězíme 5 : 3.

Mádr Tomáš Kuneš Jan Kubec Jiří Jánský Pavel Velecký Vladimír Havrda Josef Křeček Karel Motloch Martin

2007 1885 1705 1821 1835 1756 1569 1570

0 : 1 ½ : ½ 1 : 0 0 : 1 ½ : ½ 1 : 0 1 : 0 1 : 0

Staněk Petr Picek Ivan Vochozka Jindřich Rozkovec Ludvík Halbich Pavel - - -

1931 1851 1771 1756 1644 - - -