KS 2. kolo: Chyby na obou stranách, my jsme jich udělali o něco míň (16.11.2014) Jiskra Česká Skalice - DDM Třebechovice pod Orebem B 5 : 3.
Vidět náš zápas nějaký velmistr, asi by ho brzy rozbolela hlava. Tipovat výsledek, to nebylo možné až do poslední chvíle, odhady se měnily skoro po každém tahu. Ze začátku jsme byli na koni my, libovali jsme si, jak je to pěkně rozehrané a že by všechny body mohly zůstat pěkně doma. Úvod se nesl v celkem poklidném tempu a brzy z toho byly dva nerozhodné výsledky. Nejdřív jsem zakončil já, jelikož nejsem žádný teoretik a Volžský gambit znám jako nebezpečné zahájení, využil jsem neopatrného postavení černé dámy a v podstatě přinutil soupeře k opakování tahů, pokud se nechtěl oslabit a uklidit dámu na poslední řadu - ½:½. Za chvíli mě napodobil Pavel. I tady to bylo netradiční zahájení, Birdova hra. Pavel se dle svého zvyku snažil od začátku o ostrou útočnou pozici, ale pak přijal (nebo možná nabídl, nevšiml jsem si) remízu a podepsal partiář. Podle něj to bylo skoro prohrané, prý to soupeř neviděl, tak nevím. Počítač to za černého hodnotí docela uspokojivě, ale v reálném světě záleží spíš na pocitu toho konkrétního hráče. Stále nerozhodně - 1:1. Po tomto krátkém úvodu už byly další boje dovedeny důsledně až do konce a na žádnou další remízu už nedošlo - vše skončilo jedničkou nebo nulou na kontě, záleží na úhlu pohledu. Pepa Havrda se snažil o tvrdý útok na královském křídle, ale trochu to překombinoval a myslím, že se dostal až na samý okraj prohry. Po partii sice tvrdil, že by stál přinejhorším jenom hůř, ale nevím nevím, to už byly jen takové řečičky pod dojmem právě získaného vítězství. Ilja to opravdu zkazil a přehlédl matový útok, po kterém se mu pozice úplně rozpadla. Jdeme do vedení - 2:1. Dlouho nám náskok nevydržel. Martin Motloch neúčelně přeskupoval figury a nechal soupeře, aby si své panáčky v klidu sešikoval do útoku na slabého krále. Výsledkem byla ztráta figury, vzápětí rozšířená na celou věž a pak už to bylo jen čekání, jestli to náhodou soupeř nezkazí sám. Nezkazil, protože se neměl čeho bát, a po pár tazích byl konec - vyrovnáno 2:2. Jirka Kubec, to zase byla partie dne. Obcházeli jsme kolem, koukali na to a vůbec se nám pozice nelíbila, jenom Jirka si liboval a těšil se na celý bodík. Opticky to vypadalo, že skončí se všema figurkama na poslední řadě umačkán tlakem bílých pěšců, ale nebylo to tak. Ukázalo se, že černé figury se dokážou v pravý čas rozehrát a bílý, který měl poziční převahu, aktivní dvojici střelců, najednou si s tím nadělením nevěděl rady. Skončilo to matem, který bílý prý vůbec neviděl, ale to bylo jen milosrdné ukončení trápení, tohle už by si černý vychutnal až do sladkého konce - znovu vedeme - 3:2. Minimálně jeden zápasový bod nám zajistil Tomáš na první šachovnici. Ani tady jsme po většinu partie nehýřili nějakým přehnaným optimismem a počítali jsme spíš s dělbou bodu. Naštěstí pro nás tam Tomáš přece jen našel cestu k oslabenému černému králi obsazením jediného volného sloupce. Vypadalo to, že černý bude muset odevzdat dámu za věž, ještě se mu povedla vymyslet klička, byla z toho "jen" ztráta figury, ale i to bohatě stačilo na celý bod - 4:2. Nejdéle se hrálo v oddělené místnosti, vyhrazené pro poslední dvě šachovnice. Normálně tam bývá místa dost, ale tentokrát bylo nabito. Není divu, hosté stále ještě měli šanci na úspěch. Karel vybojoval zdravého pěšáka a s majoritou na dámském křídle se dalo očekávat, že při redukovaném materiálu své spojené pěšáky prosadí. Jenže stačil obvyklý jeden okamžik zaváhání a Karel odevzdal figuru úplně zadarmo. Navíc ani pak nepokračoval úplně nejlíp, jak se dalo, kdyby si dobral jediného černého pěšáka na a-sloupci (a to mohl), stál by sice hodně špatně, ale po případné výměně dam by nebyl bez šancí. Bohužel se vydal jinou cestou, hledal možnosti ve věčném šachu, ale bylo to beznadějné. Hosté snížili a pozornost se přesunula vedle na osmý stůl, kde se mělo rozhodnout - 4:3. A tady jsme na tom byli líp my, to bylo jasné. Bílý přišel ještě v zahájení o pěšce a i když se snažil všelijak to komplikovat, Pepa klidně a zkušeně vylepšoval pozici. Že nám i ta případná půlka stačí na vítězství v zápase, to věděl, ale určitě by mu bylo líto dát soupeři remízu v takové pozici. Ten nakonec nevydržel spíš psychicky a poměrně zbytečně odevzdal figuru za postoupivšího pěšce, jenže v hodně špatné pozici se už dobré tahy hledají jen těžko. Situaci Pepa vyřešil výměnou zbylých figur, ve které sice získanou figuru navíc vrátil, ale vzniklá koncovka tím pádem byla naprosto jednoduchá a přesvědčivá - vítězíme 5:3.
Dnes to podle předvedené hry vypadalo, že hrají týmy, které asi budeme na konci soutěže hledat ve spodní části tabulky. Každý zápas začíná od nuly, to je pravda, ale chyby jsou chyby a že jich na obou stranách bylo. Tak snad příště to bude zase lepší, jak si říkáme už desítky let, co ty šachy hrajeme.
|
Tomáš Mádr (1875) - Marek Krása (1728)
| ||||||
|
Michal Přibyl (1773) - Pavel Jánský (1822)
| ||||||
|
Vladimír Velecký (1784) - Libor Slavík (1817)
| ||||||
|
Martin Kracík (1857) - Jiří Kubec (1710)
| ||||||
|
Josef Havrda (1773) - Ilja Mareš (1763)
| ||||||
|
Dominik Žitný (172) - Martin Motloch (1565)
| ||||||
|
Karel Křeček(1554) - Karel Picek (1585)
| ||||||
|
Zdeněk Dvořák st. (1468) - Josef Šretr (1704)
|
Autor: Vladimír Velecký