KS 3. kolo: Vyrovnaný zápas rozhodlo o maličko větší štěstí na naší straně (30.11.2014)

Jiskra Jaroměř C - Jiskra Česká Skalice 3,5 : 4,5.

Do utkání jsme šli připraveni na všechny možnosti. Podle předpokladů to měl být naprosto otevřený zápas s oboustrannými šancemi na úspěch a taky se to potvrdilo. Nemůžeme v žádném případě říct, že jsme vyhráli zaslouženě, nasekali jsme dost chyb, které soupeř nevyužil a naopak nám svým zaváháním dost pomohl. Ale tak už to chodí, kolik takových zápasů už jsme sehráli a na konci odešli s prázdnou.

Protože to mám do hrací místnosti pět minut volné chůze, byl jsem na místě jako první z hostí a dřív než většina domácích. Ti měli trochu zmatku v očích, protože nikdo u sebe neměl klíč od zásuvky s hodinami, ale než přijel zbytek našeho týmu, bylo vše ok a po krátkém úvodu se šlo na věc. Počítali jsme, že vpředu to bude těžké, ale něco tam uhrajeme a vzadu jsme při pohledu na sestavy čekali, že ty potřebné body uděláme. No, sice to tak vyšlo, ale jen o fous. Vpředu se nám hroutily pozice jedna za druhou, vzadu jsme naopak hráli takřka nad plán se stoprocentním úspěchem a byla z toho těsná výhra, o kterou jsme se ovšem strachovali do posledního tahu.

Poměrně brzy jsme šli do vedení zásluhou posledních dvou šachovnic, kde proti nám nastoupili sice možná talentovaní, ale zatím nepříliš zkušení žáci. Karel i Martin prostě hráli a soupeři nekladli příliš velký odpor, podpořený několika chybami. Na sedmičce z toho byl pěkný mat, na osmičce by k němu nebylo daleko, kdyby to černý včas nezabalil. Naštěstí pro nás se zápas vyvíjí dobře, protože v tu chvíli už já i Pavel stojíme hodně pochybně, spíš se dá říct rovnou, že na prohru. Rychle tedy získáváme malý náskok - 2:0.

Šanci na návrat do zápasu jsem dal domácímu týmu já. Za posledních šest let jsem hrál popáté s Honzou Kunešem, loni jsme proti sobě nehráli asi jen proto, že u nás hostoval. No a protože to zatím byl vždycky jen dámský gambit, chtěl jsem ho překvapit tahem královského pěšce, což normálně nehraju, jenže jak to vypadá, překvapil jsem spíš sám sebe. Počítám, počítám a najednou koukám, že když budu pokračovat podle plánu, jsem bez figury. Bohužel, počítat jsem měl o něco dřív, teď už se ztrátám zabránit nedalo. Tak jsem zkusil něco vyčarovat s tím, že pokud to Honza zahraje nejjednodušším způsobem, jsem bez figury a končím. Nakonec to trápení trvalo ještě víc než deset tahů, Honza kombinoval, já jsem kombinoval, ale stejně jsem to musel vzdát v beznadějné pozici - 2:1.

A za chvíli mohlo být vyrovnáno. Občas jsem se podíval na Pavlovu partii, zdálo se mi, že má pěknou útočnou pozici v jeho stylu a ani jsem si nevšiml, že má o figuru míň a hraje to stejně jako já jen ze zoufalství, aby soupeře nachytal. Když mě upozornil, že je o figuru slabší, okoukl jsem zbytek bojiště a moc důvodů k optimismu jsem nikde nenašel. Jak jsem psal v úvodu, štěstí tentokrát stálo na naší straně, Pavel nakonec soupeře nachytal v nedbalkách a podařilo se mu přejít do nejasné koncovky, kde dal přednost jistotě a spokojil se s remízou. Kdo by tu věžovku nakonec vyhrál, nemám tušení. Držíme mírné vedení - 2½:1½.

Srovnáno bylo zásluhou prvního stolu. Evansův gambit dává bílému prudký útok, hrát se proti němu dá, ale musí se vědět, jak. Tomáš to věděl, bránil se dobře v ostré pozici, ale ukázalo se, že 13. ... Df5 bylo špatné a vede k prohře, jenže to bylo vidět až po několika tazích a přesně spočítat všechny varianty, to se nedalo. Po Df6 by černý zřejmě stál dobře s velkou výhodou, takhle přišly rozhodující ztráty materiálu - je srovnáno - 2½:2½.

Vedení na naši stranu strhnul Pepa na šestce. Začal zase se svým nenáročným přeskupováním figur s občasnou výměnou, ale držel si drobnou výhodu, zavřenou pozici a připravoval rozhodující průlom s útokem na krále. Černý se za celou partii nedostal k žádné protihře, po většinu času stály jeho figury na poslední řadě a čekaly, co se bude dít. Va8 a Sc8, to byli smutní hrdinové, kteří se za celou partii nepohnuli a do dění na královském křídle vůbec nezasáhli. Tam to po pěšcovém průlomu bylo hodně rychlé a neodvratitelný mat byl na cestě. Znovu jsme na tom líp - vedeme 3½:2½.

Ještě jednou došlo ke srovnání skóre. Druhý Martin z našeho týmu (Lesk) se v sicilské k ničemu nedostal. I tady byly černé figury jen statiky ve strategicky méněcenné pozici. Bílý si mohl dělat, co chtěl, obsadil volné sloupce těžkými figurami a stupňoval převahu. I tady je na stole na stole v konečné pozici neodvratitelný mat, ale připadá mi to, že černý udělal posledním tahem hrubou chybu, když se předtím dostal z nejhoršího. Aspon tam za bílého nic nevidím a po případném Vbe8 by měl starosti bílý - 3½:3½.

Jako už mnohokrát pro nás získal vítězství Jirka Kubec. Přiznám se, že jsem od něj výhru čekal, Zdeněk Michl není nijak agresivní hráč a to by Jirkovi mělo vyhovovat. Teoreticky. Jirka se snažil, opticky to vypadalo, že při útoku středem prorazí a získá nějaký materiál, jenže postupně se jeho aktivita nějak ztrácela a nebezpečí hrozilo spíš ze strany bílého, černý král by časem mohl být nepříjemně ohrožen. Zdeněk o výhru neusiloval, nabízel opakovaně remízu a Jirka nevěděl, co s tím. Objektivně byla jeho pozice spíš horší a moc možností k útoku neměl, s přijetím remízy ale váhal a zkoušel osud dál. Dobře udělal, Zdeněk hrál dobře, ale čas mu ubýval a než stačil nějak aktivně zareagovat, byla na jeho straně hodin blikající nula. Jirka sice podle svého zvyku už viděl situaci skoro do matu, ale starosti by měl určitě spíš on. Vítězství je naše - 4½:3½.

Nakonec tedy tři body veze zbytek našeho týmu domů do Skalice. Příště jedeme opět ven, do Červeného Kostelce, se kterým se nám v posledních letech vůbec nedaří, tak je potřeba mít nějaké body v zásobě, abychom přes vánoce nezůstali na chvostu tabulky.

Staněk Petr Kudr Roman Back Tomáš Kuneš Jan Michl Zdeněk Hekele Karel Holda Adam Chalupa Karel

1898 1956 1839 1888 1579 1530 1000 1000

1 : 0 ½ : ½ 1 : 0 1 : 0 0 : 1 0 : 1 0 : 1 0 : 1

Mádr Tomáš Jánský Pavel Lesk Martin Velecký Vladimír Kubec Jiří Havrda Josef Motloch Martin Křeček Karel

1875 1822 1732 1784 1710 1773 1565 1554