KS 2. kolo: to samé, co v kole prvním (08.11.2015)

Spartak Rychnov nad Kněžnou - Jiskra Česká Skalice B 5,5 : 2,5.

Ani snad reportáž z dnešního zápasu nemusím psát, bylo to skoro úplně stejné jako v prvním kole. Snad jen s výjimkou počasí, zpáteční cesta s nádhernou vyhlídkou na Krkonoše dala na chvíli zapomenout na tu nadílku, kterou jsme na cestu dostali. Stejně jako minule nastoupili jen čtyři hráči ze základu, utrpěli jsme jen jednu výhru, tři hubené remízy, zasloužený nářez.

No, pravda, drobné rozdíly tam byly. Premiéru si odbyl nový člen oddílu Vašek Šrůtek, sice nebodoval, ale takových bylo v týmu víc. Posledně jsme připisovali nuly na předních stolech, tentokrát přišel na řadu konec sestavy. Když jsme se po prvním zápase sešli na tréninku, mohli jsme se při rozboru partií trochu utěšovat, že jsme měli na víc a nevyužili šance, které jsme měli. Obávám se, že zítra už to tak dobré nebude, prohráli jsme naprosto po zásluze a že bychom něco zkazili v nadějných pozicích, o tom nemůže být řeč, prostě jsme žádné šance neměli.

Zápas jsme rozehráli ještě docela dobře - první půlku jsem zapsal já se svým tradičním protivníkem, když Rychnov, tak pro mě Pavel Krejcar, to už je taková tradice. Měl jsem pocit, že to mám o maličko lepší, když jsem dostal nabídku remízy, chvíli jsem váhal, ale pak jsem to realisticky zhodnotil a souhlasil s dělbou bodu - 0,5:0,5. Při analýze jsme skončili skoro až u prázdné šachovnice a žádnou výhodu jsme ani za jednu stranu nenašli.

Netradičně rychle skončil Jirka Kubec. Svou pozici jako obvykle hodnotil mírně optimisticky, ale z Bohouše měl respekt a radši nabídl v nejasné pozici remízu i vzhledem k tomu, že vývoj zápasu se nám oběma zdál v tu chvíli docela příznivý pro nás - 1:1. Nutno ovšem říct, že dobrá nálada nám moc dlouho nevydržela, vlastně jen do další skončené partie.

Karel držel vyrovnanou pozici, v době, kdy jsme dávali první dvě partie za remízu, jsme si mysleli, že by to mohl vyhrát, bílý mu obětoval kvalitu za pokus o útok na krále. Žádné přímé hrozby tam vidět nebyly, počítali jsme, že by to Karel mohl zjednodušit a výhodu kvality zúročit, ale bohužel. Na iniciativu soupeře nezareagoval úplně přesně, netakticky vyměnil důležitého střelce a nechal se zatáhnout pod kola matového útoku. Škoda, tady asi šance na bodík možná byla. 1:2.

Poslední, tedy třetí půlku jsme získali na posledním stole, kde se postupně měnil materiál, až se dospělo do koncovky S proti J, která měla být teoreticky lepší pro našeho hráče, ale asi by to chtělo lepšího znalce techniky takových koncovek, ten by to možná vyhrál. Takhle Petr ze svého střelce udělal jen pasivního obránce svých pěšců a pak už neměl nic lepšího než opakování pozice, na výhru už neměl ani jeden ze soupeřů. 1,5:2,5.

No a v následujícím třech partiích se rozhodlo o našem nářezu, vyšli jsme z nich s nulou na kontě a bylo skoro hotovo. Nejdřív prohrál Vašek, který udělal chybu v 15. tahu, kdy přehlédl vpád dámy do černé pozice, spojený se ztrátou materiálu. Sice pak ještě srdnatě bojoval dalších pětadvacet tahů, snažil se, aby získal aspoň něco zpět, ale bílý to hrál dobře a nedal mu šanci. S ubývajícími figurkami se výhoda bílého stále zvyšovala a v konečné pozici není žádná naděje na zvrat. 1,5:3,5.

Na pozici lídra nastoupil při absenci Tomáše Mádra poprvé Martin a popravdě řečeno, myslím, že jsem ho nepochopil nejen já a ostatní, ale asi ani jeho soupeř u partie. Na prvních šest nebo sedm tahů spotřeboval Martin prakticky všechen čas, zhruba od desátého tahu mu zbývaly tak tři minuty a zbytek partie tedy musel odehrát takřka v bleskovém tempu. Kdy se přitom dopustí nějaké chyby, bylo jen otázkou času, muselo k nějaké dojít a taky došlo. Ještě k tomu bylo jeho pozice strategicky hodně obtížná, spotřebovaný čas se na kvalitě hry moc neprojevil, jako černý se nedostal ani jednou na soupeřovu polovinu. Jediná jeho figura, která si trochu zahrála, byl černopolný střelec, z prvních čtrnácti tahů černého jich sám zvládl šest. Konec byl jasný, přehlédnutí a ztráta figury, hned poté černý král sklonil hlavu a nepokračoval v marném boji. 1,5:4,5.

Skoro nejdéle nakonec hrál ten, kdo stál na prohru jako první, Martin Motloch odevzdal figuru zadarmo už v 7. tahu. Sice pak bojoval ještě skoro třicet tahů, ale nenašel nic, čím by soupeře překvapil. Figury se měnily a měnily, až Martin uznal, že další odpor už nemá smysl - 1,5:5,5.

A tady můžu opsat doslova větu z minulého článku, jen aktéři jsou jiní. Aspoň čestný úspěch a částečné zmírnění hrozícího debaklu přinesl závěr zápasu, jedinou výhru zaznamenal Pavel na trojce. Zjednodušeně se ovšem dá říct, že se bílý porazil sám. Pavel se sice snažil jako vždycky o aktivní útočnou hru, jenže k úspěchu mu pomohl soupeř, když ve spíše lepší pozici optimisticky obětoval figuru, ale nic za ni nezískal a v koncovce se tato ztráta ukázala jako rozhodující. Hotovo, 2,5:5,5.

Hodnocení na závěr: aspoň že těch chyb v partiářích už nebylo tolik jako při prvním zápase. A vzhledem k tomu, že v příštím kole nás čeká vedoucí celek tabulky z Lípy, máme o čem přemýšlet. V tuhle chvíli nám patří zasloužené poslední místo v tabulce.

Vizibla Roman Kotyza Bohumil Palla Rostislav Krejcar Pavel Klíma David Cvejn Jaroslav Plachetka Milan Ruffer Václav

1962 1897 1795 1769 1671 1697 1608 1613

1 : 0 ½ : ½ 0 : 1 ½ : ½ 1 : 0 1 : 0 1 : 0 ½ : ½

Lesk Martin Kubec Jiří Jánský Pavel Velecký Vladimír Šrůtek Václav Motloch Martin Křeček Karel Čechovič Petr

1734 1754 1807 1775 1678 1557 1492 1529