KS 4. kolo: Výsledek krásný, ze hry bolely oči (06.12.2015)

DDM Třebechovice pod Orebem B - Jiskra Česká Skalice 2,5 : 5,5.

Kdybych tady nezveřejňoval partie a omezil se jen na stručné slovní hodnocení, mohli byste si přečíst, jak se nám skvěle dařilo, pěkně jsme si zahráli a zaslouženě bodovali po pěkném výkonu, bla bla bla ... Ale protože ty partie na konci článku jsou, pokud si je budete přehrávat, uvidíte, že to byl zápas plný omylů z obou stran, jen domácí jich udělali o něco víc. Když jsme po zápase odcházeli k autům, hodnotili jsme to, jak neskutečnou kliku jsme dneska měli a že jsme zachránili ztracený zápas. Teď doma v klidu, když jsem si partie vkládal do počítače, už to tak jasně nevidím. Pravda, na 2. a 6 šachovnici jsme dostali dva body za nic, tam stáli domácí jasně na výhru - jen to nezkazit -, ale jinde (5., 8.) jsme bodíky odevzdali po hrubých chybách zase my.

A vůbec, není to škoda, sedět u šachů v tak nádherném počasí? Ráno jsme sice škrabali námrazu, jako asi i všichni ostatní, kteří byli tentokrát hostujícím týmem, cesta zpátky, to ovšem byla paráda! Nebýt šachů, nejspíš bych urazil nějaký ten kiláček na kole, a vzhledem k mému šachovému výkonu by to byla určitě smysluplnější činnost. Ale pojďme k průběhu zápasu, kde jsme od začátku měli bodově navrch a domácí se marně snažili o nějaký ten zvrat.

První šachovnice, první remíza. Tomáš se proti e4 brání dost nestandardně, podle compu je z toho vídeňská, za bílého bez větších ambicí a protože ani Tomáš nezískal žádnou výhodu, bez problémů se dohodli na půlce - 0,5:0,5.

Drama na šestce. Seděl jsem vedle Petra, poočku jsem sledoval, jak zvolna přeskupuje figury k útoku na královském křídle a říkal jsem si, že by s útokem mohl prorazit. Pak jsem měl své problémy a když jsem za chvíli kouknul a zhodnotil vyhlídky, vidím Petra slabšího o kvalitu, pak o celou věž a už jsem ho odepsal - v pozici opravdu nic k záchraně nebylo. Najednou se podepisuje partiář, říkám si, Petr uznal, že další hra nedává smysl, jenže on to vyhrál! Tedy jestli se to tak dá říct, protože jeho soupeř zpanikařil a vzdal se pod dojmem nekrytelného matu. Moc dobré pro nás, když uvážíme, že Kg8 nebo Vfe8 v konečné pozici krylo všechny hrozby a černý má stále věžičku navíc ... - 1,5:0,5. Jdeme do vedení a tahle obrácená partie nám hodně pomohla, jak se ukázalo později.

Osmička. O průběhu jsem neměl nejmenší tušení, Karel seděl stranou a kdybych chtěl k jeho stolu, obtěžoval bych ostatní. Až po partii mi říká Vašek, jeho soused, že to měl Karel vyhrané a zbytečně to zkazil. Z partiáře je vidět, že konečná remíza je spravedlivá, domácí hráč si už v 6. tahu nechal zadarmo sebrat figuru, jenže Karel mu ji džentlmensky v 19. tahu taky zcela zadarmo vrátil. Dalších patnáct tahů už nic převratného nepřineslo, jen se sem tam něco vyměnilo a partie tak dospěla k remíze, i když se zdá, že bílý to měl o něco lepší. Jestli by to vyhrál, těžko říct, jak je vidět, u hráčů naší úrovně se může stát prakticky cokoliv. 2:1.

Dokladem předchozích vět může být moje partie. Když se mi pozice začala líbit a říkal jsem si, že bych mohl třeba i vyhrát, vyrobil jsem tak neskutečný kiks, že by toho dokázal využít i naprostý začátečník. V 19. tahu se přímo nabízelo Se6, to by udělal snad každý. Když zahraju něco jiného, na to může přijít Dd5+, to jsem viděl, ale podcenil jsem to. Počítal jsem, že bílý postaví věž na f-sloupec a budou tam matové hrozby, ze kterých se nějak vymotám. A tak jsem tedy vymyslel silný útočný tah a5?, na to opravdu přišlo Dd5+, Kh8 a rozhodující úder Sc4, po kterém je partie vyřízená. Matu jsem zabránil odevzdáním jezdce, pak jsem ještě chvíli čaroval a říkal jsem si, když můžu zblbnout já, může to potkat i soupeře, ale to bych po něm chtěl asi příliš. V pohodě se mnou zkoulel zbytek partie a vyrovnal stav na 2:2. Proč jsem to Se6 nezahrál, nedokážu si vysvětlit ani teď.

Naštěstí máme v sestavě ještě jiné hráče, kterým se daří víc. Na sedmičce se celkem bez problémů zjednodušovalo a vypadalo to, že brzy nebude s čím hrát. Náhodou jsem byl zrovna u toho, když Vašek zahrál 14. ... Jfe4?. Nevím, jakou měl ideu, ale byla to jednoduchá ztráta pěšce za nic. Kdyby to ovšem bílý zahrál, buď to neviděl, nebo se snad obával nějakých skrytých hrozeb, přišlo pasivní 15. a3 s dalšími výměnami a přechodem do hodně špatné koncovky za bílého. Vašek nabízenou šanci nepustil a jeho věž ve spojení se střelcem jasně převálcovala bílé figury. Partie skončila prakticky ve stejnou chvíli jako ta moje, takže se dá říct, že jsme si vedení v zápase stále udrželi. 3:2.

Jediný, o kom můžeme říct, že vyhrál zaslouženě, je asi Jirka Kubec. Po celou partii stál aktivně a tlačil na bílého, který se sice bránil vynalézavě, ale k žádnému protiútoku se nedostal. Postupně se měnil materiál,jak už to tak bývá, Jiřík vybojoval pěšáčka k dobru a tak mu výměny nevadily. Zásadní a rozhodující chybu udělal Marek při přechodu do věžové koncovky, kdy si oba hráči navzájem vyzobávali pěšáky, ovšem v konečné pozici Marek zjistil, že se nemůže výměně posledních věží vyhnout a poté je závěr z jeho strany bez šancí, proto se netrápil a vzdal - 4:2.

Rozhodnutí o konečném výsledku zápasu přinesla partie na 4. stole. Pavel byl aktivnější, pokud jsem stačil průběh sledovat, ale černý dlouho odolával, až došlo na koncovku těžkých figur. Z partie si můžete přehrát jen začátek, až doma jsem zjistil, že jsem si zřejmě odnesl partiář Martina Kracíka, který je sice úhledný, ale naprosto nečitelný (aspoň pro mě). V konečné pozici měl Pavel v dámské koncovce pěšce navrch, možná dokonce dva, ale za černého tam byly nějaké možnosti věčného šachu, mám ten dojem, a tak Pavel nabídl remízu z pozice síly, která byla přijata. V pozápasové analýze se mluvilo o nějakém okamžiku, kdy černý mohl v určitém momentu tahem Dc2 získat iniciativu a možná i výhru, ale bez čitelného partiáře nám tyto možnosti zřejmě zůstanou utajeny. Vítězíme prozatím - 4,5:2,5 a hraje se poslední partie.

Že bude pro nás celkový výsledek ještě příznivější, to tak dlouho vůbec nevypadalo. Martin zase rozehrál náročnou hru, kdy se už někde od desátého tahu pohyboval v hluboké časové tísni, černý na tom byl časově i pozičně dlouho mnohem líp, ale ani on nezvládl drama v závěru a naprosto špatně zhodnotil koncovku těžkých figur. Při normálním průběhu by musel černý snadno vyhrát, proti volnému krytému pěšci na e4 neměl bílý co nabídnout a kdyby se černénu povedlo vyměnit všechny figury, neměl by mu bílý jak úlohu ani ztížit, natož něco podniknout. Jenže co se nestalo! Hodně dlouho byl sváděn taktický boj o slabého bílého pěšce na g3, černý naštěstí pro nás neviděl vyhrávající 50. ... Vg8, po kterém by pěšec padl a asi by bylo po všem. Černý podle vlastních slov vůbec neviděl 52. Vg2 s napadením dámy, po kterém se vše obrátilo a bílý přešel k matovému útoku. Možná se mohl černý ještě dostat z problémů po 56. ... Vc6, ale i jemu zbývaly jen vteřiny a už to nedokázal najít. Konečný výsledek je pěkný, víc to asi nemá cenu komentovat. Klidně to mohlo být i obráceně, při tom, jaké se dnes děly věci. 5,5:2,5.

Přibyl Michal Slavík Libor Krása Marek Kracík Martin Žitný Dominik Mařák David Dvořák Zdeněk Zdechovský Tobiáš

1742 1864 1715 1847 1715 1621 1754 1378

½ : ½ 0 : 1 0 : 1 ½ : ½ 1 : 0 0 : 1 0 : 1 ½ : ½

Mádr Tomáš Lesk Martin Kubec Jiří Jánský Pavel Velecký Vladimír Plodek Petr Šrůtek Václav Křeček Karel

1889 1734 1749 1798 1774 1851 1683 1492

Autor: Vladimír Velecký