KS 8. kolo: Mohli jsme i vyhrát, ale remíza je spravedlivá (21.02.2016) Sokol Hradec Králové B - Jiskra Česká Skalice 4 : 4. Po konci poslední partie můžeme litovat nevyužité šance, protože v ní Tomáš stál celkem jasně na výhru, ale podle celkového průběhu mohl taky klidně prohrát, kdyby to jeho soupeř někde uprostřed hry nezkazil. Takže těžko naříkat, domácí dělali chyby a my taky, ten bodík za nerozhodný výsledek si nakonec zasloužila obě družstva. Pěkný bojovný zápas, hrálo se nekompromisně, pokud jsem stačil sledovat, nějaké nabízené remízy tam sice byly, ale hned vzápětí odmítnuty. Fotky se moc nevydařily, světla bylo dost málo a tak je lepší nedávat sem nic, než si dělat ostudu s něčím nepovedeným. A taky jsem na focení moc času neměl, zodpovědně jsem se věnoval vlastní partii.
Po dlouhém boji se jako první prosadila naše strana stolu, na sedmičce se rozehrála španělka,, jako obvykle strategická partie, ve které se líp orientoval náš hráč. Žádné oběti nebo kombinace, ale klidné vylepšování pozice s postupným umačkáváním bílých figur na základní řadu, to je asi hlavní charakteristika našeho prvního bodu. Pod tlakem, kterému se už bez ztráty materiálu nedalo čelit, odevzdal domácí hráč dámu a hned se vzdal, ale i jinak by musel nějaké dřívko pustit a stejně by to asi k ničemu nevedlo. 1:0 pro nás. Jenže to byl na pořádnou chvíli náš jediný úspěch, váhy se postupně překlopily na stranu domácích. Pavel jako obvykle seděl vedle mě, koukám na pozici a říkám si, tam bych věží určitě nešel (14. Vf3 ?), to vypadá na ztrátu figury hned v zahájení. A taky že jo, černý klidně dobral na e4 a je hotovo. Sice to Pavel nevzdal, ještě téměř dvacet tahů se snažil něco vymyslet, ale byl bez šance, černý vládl na celé šachovnici a bílému nezbylo než se před matem vzdát. Vyrovnáno. 1:1. Další skončená partie nepřinesla vedení ani jednomu z družstev. Šestý stůl, Martin vyměnil věž za dvě figury, odmítl nabídku remízy a pomýšlel na výhru, jenže přehlédl ztrátu pěšáka a pak už s tím moc nenadělal. Možná by se to dalo ještě chvíli zkoušet, ale kdoví, jak by to dopadlo. Stále nerozhodně, 1,5:1,5. No a zanedlouho už prohráváme. Jirka Kubec svou mladou soupeřku asi trochu podcenil, hned se pustil do útoku na krále, jenže si akci pořádně nepřipravil a oběť figury se ukázala jako plácnutí do vody. Taky ještě po nějakou dobu zkoušel něco vymyslet, ale bílá si s ním poradila velice snadno, brzy měla k dobru celou věž a když se k tomu přidala ztráta další figury, bylo po nadějích. 1,5:2,5. Prohráváme, ale rozhodnuto zdaleka není, máme za sebou teprve první polovinu zápasu a ve zbylých partiích nejsme bez šancí na úspěch. O vyrovnání skóre jsem se zcela vyjímečně zasloužil já. V základní variantě caro-kannu se mi povedlo v pravý čas otevřít pozici - soupeř podcenil postup a-pěšce - bílá dáma se dostala mimo hru, opticky to sice vypadalo, že bílý by mohl prorazit útokem na krále, ale když jsem si pohlídal nějakou tu nečekanou oběť figury, zaktivnil jsem dámu já a vyzobal pár pěšáčků. Bílý nevydržel bránit horší pozici a čekat na závěrečnou exekuci, pokusil se o záchranu obětí věže, jenže ani z toho nic nebylo. Po výměně dam šel můj pěšák nezadržitelně k poli proměny. Opět nerozhodně - 2,5:2,5. Končí šestá partie a my jdeme do vedení. Na dvojce získal Martin figuru už v zahájení, ani tady soupeř nevzdal a snažil se o vyrovnání téměř po dalších šedesát tahů, ale bez úspěchu. Materiál ubýval, Martin získal k dobru ještě nějaké pěšáky a s přehledem dovedl partii k vítěznému konci. Vedeme 3,5:2,5, pořád je ovšem nejasno, zbylé dvě partie můžou skončit jakkoliv, v obou docházelo průběžně ke zvratům v hodnocení. Stále se tvrdě bojuje na prvním a posledním stole, i tady zazněly nějaké remízové nabídky, samozřejmě bez odezvy. Rozhodující chybu udělal náš Břeťa, když zřejmě přehlédl ztrátu pěšce (54. Jf3), je ovšem otázkou, jestli měl k dispozici něco lepšího, protože po otevření sloupců před oběma králi se souhra černých figur ukázala jako mnohem lepší. Po výměně dam začali padat bílí pěšci jako kuželky. Když si černý postavil dámu, zkusil Břeťa vyčarovat nějaký mat, pak aspoň pat, kdyby se náhodou urodil, ale kde nic, tu nic. Osamělá věžička nemohla dlouho odolávat spojeným silám dámy a střelce. Před posledním duelem je skóre opět srovnáno. 3,5:3,5. Na jedničce se hrálo nejdéle a bylo to drama do posledního tahu. Nejdřív získal velkou výhodu bílý, když vybojoval kvalitu a pěšáka k tomu. Ve snaze rozhodnout dostal obě věže na sedmou řadu, už to vypadalo, že tam nějaký mat musí být, jenže svou snahu nějak přehnal, obětoval střelce za dva pěšáky a Tomáš se zkonsolidoval. Pomalu se hodiny dostávaly k nule a proto zřejmě bílý přehlédl ztrátu kvality, po které se průběh obrací a černý má rázem figuru navíc. Bohužel pro nás ani on to nehrál nejlíp a když si nechal sebrat svého posledního pěšáka, ta figura by mu asi byla k ničemu, proto remíza v partii i v zápase. Jako rozhodující chybu vidím 69. ... Kd7, čímž zůstal černý král odříznutý od středu pole. Po 69. ... Kc6 by zřejmě padl bílý pěšák na e5 a černý by měl bez problémů vyhrát. Jo, teď v klidu domova, to se to píše snadno, ale s minutou na hodinách, když za zády stojí čtrnáct čumilů, to se hraje úplně jinak, však si to zažil každý. Hotovo. 4:4. Dobrý a pěkný zápas jsme sehráli. Sice se to dalo vyhrát, to je pravda, ale taky to mohlo být už dávno rozhodnuto ve prospěch domácích, tak by asi nebylo spravedlivé, chtít víc. Ten bodík si dnes zasloužili všichni.
Autor: Vladimír Velecký
|
Lubomír Palij (1914) - Tomáš Mádr (1886)
| ||||||
|
Martin Lesk (1752) - Jakub Vít (1763)
| ||||||
|
Anna Vítová (1582) - Jiří Kubec (1775)
| ||||||
|
Pavel Jánský (1810) - Petr Přibík (1954)
| ||||||
|
Jaroslav Walter (1698) - Vladimír Velecký (1756)
| ||||||
|
Martin Motloch (1356) - Josef Rybář (1659)
| ||||||
|
Josef Rejnuš (1585) - Josef Zikmund (1572)
| ||||||
|
Břetislav Lesk (1583) - Pavel Gregor (1654)
|