KS 9. kolo: Napínavý zápas až do posledního tahu (13.03.2016) Jiskra Česká Skalice - ŠK Dobruška 4 : 4. Další z dramatických a pěkných zápasů, napětí do posledních tahů, stejně jako loni jsme se s hosty z Dobrušky rozešli smírně.
Začátek byl jen na rozehřátí. Mirek Pavlíček potřeboval brzy odjet a tak nabídl remízu po pár tazích, Tomáš chvíli váhal, ale jak jsme se po zápase shodli, nejde o život a proč si tedy navzájem dělat potíže. 0,5:0,5.
Úvod tedy bleskový a za chvíli jsem ho podpořil já. Dámský gambit celkem podle teorie, počítal jsem, že černý se bude chtít uvolnit tahem e5 a přichystal jsem se na to (17. Sg3). Soupeř to ovšem špatně odhadl, po dobrání na d4 a c3 si myslel, že si seberu pěšáka na c3 a skončí to jednoduchou výměnou, jenže úplně přehlédl ztrátu kvality, místo braní pěšáka přišlo 19. Sd6 a věžičku mám doma. Pak to zřejmě v depresi ještě vyšperkoval aktivním výletem dámy (?), kerá se stala dalším cílem útoku a najednou jsem měl tolik materiálu navíc, že jsem chvíli ani nevěděl, jak to nejlíp vyhrát. Ale moje převaha byla obrovská a černý po pár tazích vzdal, to bych už zřejmě nedokázal zkazit ani já. Pěkný začátek zápasu, vedeme 1,5:0,5. To tedy bylo opravdu rychlovka, protože jsme to odehráli v poměrně svižném tempu a ty pravé boje teprve začínaly. Sice vedeme, ale jak jsem měl dost času na přihlížení, přestávalo se mi to pomalu líbit. Na dvojce se blíží časová tíseň, na trojce jsme v útoku, ale nic konkrétního, čtyřka spíš horší, šestka nejasná, sedmička bez pěšáka a na osmičce děs, do takové pozice bych se rozhodně nikdy nechtěl dostat. Vyhlídky tedy nic moc, ale ještě se může stát ledacos. Zatím se bohužel odhady naplňují. Vašek na sedmičce přišel hodně brzy o pěšce a přestože bojoval dalších třicet tahů, nic nevymyslel. Černý střelec byl naprostým pánem šachovnice a po výměně věží nedal bílému žádnou šanci na záchranu. Černý král se vydal přes celé bojiště, aby dokonal dílo zkázy a je vyrovnáno.1,5:1,5. Ani to netrvalo dlouho a prohráváme. Úplně stejně jako v předchozí partii, i tady ve 13. tahu ztráta pěšce, ale to by snad nebylo to nejhorší. Pozice, do které se Karel nechal vmanévrovat (21. Je5!), to je čistá hrůza. Sice i tady to nevzdal bez boje, ale tohle opravdu nešlo, bílý si dělal, co chtěl. Prohráváme 1,5:2,5, ale pořád se s tím dá něco provést.
O srovnání skóre se snažil Pavel, jenže žádnou výhodou nezískal. S remízou se nesmiřoval lehce, s dvojicí věží proti dámě se dá pomýšlet na úspěch, ale času už měl dost málo a bez důkladného propočtu těžko něco tvořit. Takže sázka na jistotu a remíza opakováním tahů - 2:3. Aspoň že obraz zápasu se začíná lehce měnit, Pepa Havrda byl sice jakoby pod stálým tlakem, ale tyhle pozice on hraje bezchybně, brání, brání a najednou má materiál. Bílý tlačil těžkými figurami po středových sloupcích, ale pak sám umožnil černému taktický obrat, po kterém mu zbyly sice obě věže proti soupeřově jedné, mělo to ovšem malý háček, černý k tomu měl ještě dámu, zatímco ta bílá už ležela vedle šachovnice. Bílý uznal marnost dalšího pokračování a nechal nás vyrovnat. 3:3. Závěr se blíží, napětí stoupá. Jirka Kubec hraje jako vždy útočně, má otevřené sloupce na soupeřova krále, ale nějak to prováhal, najednou je tady koncovka a zdá se, že je to černý, který bude hrát na výhru. Ale je to hrozně složité, pozice dává tolik možností, že se to nedá počítat, to se může jen odhadovat, navíc mají oba pár minut na hodinách. V úplném závěru už asi hrály roli i pevnější nervy, černý si nemusel nechat dát vidličku, ale klidně mohl nabídnout oběť věže a nechat si ukázat, jak bude hrát bílý koncovku V+J proti věži. Takhle jdeme do vedení a čeká se na výsledek poslední partie. 4:3. Na dvojce se hrálo dlouho, přes sto tahů se letos ještě nikdo z našeho týmu nedostal. Martin dlouho odolával, v jednu chvíli měl na hodinách 10 minut, zatímco soupeř o hodinu víc, ale jak ubýval materiál, časový rozdíl se snižoval a v samém závěru už byl rozdíl jen ve vteřinách. Bílý předvedl nakonec dobrou orientaci v pozici, udržoval si mírnou výhodu a dokázal se prosadit. Vůbec nevím, kdy jsem naposledy viděl naživo koncovku S+J proti králi, Martin na ni vsadil jako na poslední možnost záchrany, Vlastík Jonáš ovšem předvedl jasně, jak se taková koncovka má hrát, "snadno" (to je samozřejmě relativní, hlavně se to musí umět) zabodoval a vyrovnal tím celkové skóre na konečných 4:4. Druhý nerozhodný zápas po sobě, opět jako na houpačce, ale celou dobu se bylo na co koukat a všichni hráli naplno. Jo, dneska jsem si to užil, když jsem měl tak brzo hotovo.
Autor: Vladimír Velecký
|
Tomáš Mádr (1883) - Miroslav Pavlíček (2055)
| ||||||||
|
Vlastimil Jonáš (2107) - Martin Lesk (1742)
| ||||||||
|
Jiří Kubec (1769) - Miroslav Čermák (1868)
| ||||||||
|
Josef Rambousek (1712) - Pavel Jánský (1796)
| ||||||||
|
Vladimír Velecký (1766) - Milan Dvořák (1815)
| ||||||||
|
Jakub Konopka (1668) - Josef Havrda (1799)
| ||||||||
|
Václav Šrůtek (1687) - Jiří Gregor jr. (1744)
| ||||||||
|
Ivo Hartman (1629) - Karel Křeček (1475)
|