KS 3. kolo: Škoda nevydařeného závěru, opět měli jsme na víc (13.11.2016)

ŠK Česká Skalice - ŠK Dobruška 4 : 4.

Zase jeden ze zápasů, o kterých se nedá říct nic jiného než přehlídka zahozených příležitostí. Vpředu, kde jsme rozhodně nebyli favority, se naši spoluhráči vytáhli a své elově mnohem lépe vybavené protihráče hezky přehráli, zatímco na posledních stolech jsme hostům odevzdali zbytečně jeden a půl bodu v partiích, které se snad ani prohrát nedaly. Tak pěkně to vypadalo a nic z toho. Dneska je ten jediný bodík na kontě hodně slabá útěcha.

Začátek výborný s plnou parádou. Pavel sice přišel brzy o pěšáka, ale u něj člověk nikdy neví, jestli to je ztráta nebo oběť. Je fakt, že prakticky z ničeho vyčaroval během pár tahů smrtící protiútok lehkých figur, po kterém si bílý mohl vybrat, jestli se vzdá hned nebo to ještě bude zkoušet nějak vyšejdit po ztrátě dámy. Vzal to rozumně a vzdal se radši bez dlouhého váhání. Jdeme tedy rychle do vedení, na druhém stole jsme takovou miniaturku opravdu nečekali. 1:0.

Bohužel, i druhá partie skončila jako miniaturka, smutným aktérem jsem byl tentokrát já. Černý mě docela zaskočil, takhle to na mě ještě nikdo nehrál a já jsem se v pozici nezorientoval úplně ideálně. Taky jsem rychle ztrácel pěšce, taky jsem zkoušel vyčarovat nějaký protiútok, jenže na rozdíl od Pavla byly ztráty materiálu na mé straně. Nějaké možnosti, jak si prodloužit trápení tam ještě byly, ale všechno to vedlo ke špatnému konci. Srovnáno, 1:1.

Na páté a šesté šachovnici se nestalo nic vyjímečného, o čem by se dalo něco neotřelého psát. Žádná ze stran nezískala v průběhu boje nějakou převahu, která by se dala přelít do bodového úspěchu a tak brzy po sobě následovaly dvě remízy. Na pětce byl Petr o něco aktivnější, tam jsme si mysleli, že by mohl někde uspět s útokem na oslabeného krále, ale nakonec by z toho bylo jen víceméně vynucené opakování tahů a bezúčelné šachování z obou stran. Na šestce se zase jevila jako nepatrně lepší pozice soupeřova, se vzdáleným volným pěšcem, ale asi by to ani tady na výhru nestačilo. 2:2.

Podle vývoje zápasu to v tuhle chvíli vypadalo, že po vyrovnaném úvodu se zápas obrací na naši stranu a že bychom mohli těsně sice, ale přece jen vyhrát. Copak, na jedničce to bylo nejasné, tam jsme s bodem moc nepočítali, herní převaha měla být na straně soupeře, ale další zbylé stoly nám dávaly důvod k mírménmu optimismu. Martin Lesk postupně dobýval jednoho pěšáka za druhým a koncovka měla být jasnou záležitostí, druhý Martin Motloch na sedmičce držel víceméně vyrovnanou pozici, na osmičce Karel šel do koncovky sice s horším časem jako obvykle, zato však s převahou celého jezdce. A vzhledem k tomu, že kromě několika pěšců to byla jediná figura na šachovnici, král v centru, i tady to měla být pro nás jasná záležitost.

Očekávaný výsledek za chvíli opravdu ohlásil Martin na čtyřce. Ze stolu postupně mizely figury, Martin si k tomu sezobl nějakého pěšáčka navíc a závěrečná pozice je naprosto přesvědčivá. Taková převaha už se nedá ani zahodit nebo zkazit, soupeř nemohl ani uvažovat o nějakém patu nebo podobném štěstí a tak to vzdal v beznadějné situaci. Martin jako jediný z družstva zatím stoprocentní! Jdeme do vedení 3:2.

No a teď teprve začalo to pravé drama. Karel se zase předvedl, jako už několikrát v podobné pozici. Cest k výhře měl několik, dali se zablokovat soupeřovi pěšci na královském křídle, vytvořit krytý volný pěšec na f-sloupci, obětovat jezdec s dobráním pěšců na křídle dámském nebo se přemístit ke svým královským pěšcům a tlačit je s podporou koně. Prostě možností spousta, Karel si bohužel vybral tu nejhorší. Zbytečné poskakování koně s lavírováním krále tam a zase zpátky, to vše spojené s váháním nad jasnými tahy a s tím spojeným rychlým úbytkem času vedlo k pádu praporku! Soupeř přišel k bodu, ani sám asi nevěděl jak. Je opět srovnáno. 3:3.

Studená sprcha pro nás tým, ale ještě stále máme k úspěchu o trochu blíž. Jirka Kubec se zase jednou vytáhl a sehrál moc pěknou partii. Dost dlouho se zdálo, že se bude spíš bránit a dělba bodu bude maximum, kterého by mohl dosáhnout, ovšem závěr sehrál velmistrovsky. Nabídnutá - a raději odmítnutá - oběť věže a následující matový útok, to by patřilo do učebnic šachu. Takový drtivý útok se na naší úrovni zase tak často nevidí. Tak aspoň tu zápasovou remízu máme jistou, ale pořád ještě můžeme mít i víc. 4:3.

Na sedmičce náš hráč sice ztratil kvalitu a podle všech příruček by takovou pozici měl prohrát, jenže soupeř si zřejmě nebyl moc jistý, co s tím, navíc se posledních cca dvacet tahů dohrávalo s vteřinami na hodinách a to se pak může stát prakticky cokoliv. Divácky velice vděčný závěr partie, bohužel Martin podlehl napětí a jediným špatným tahem všechno zahodil. Místo přechodu do remízové koncovky J+p proti věži se nechal vytempovat a jezdec byl ztracen, což znamenalo samozřejmě konec hry. Je srovnáno, ale mrzet to musí daleko víc nás, k výhře bylo hodně blízko. 4:4.

Mezitím, co tohle píšu, máme na webu zpravodaj z dnešního kola a koukám, že jsme o první body připravili lídra tabulky. Škoda, mohl od nás odejet s prázdnou. Zdá se, že letos to bude hodně vyrovnané.

Kubec Jiří Jánský Pavel Velecký Vladimír Lesk Martin Plodek Petr Šrůtek Václav Motloch Martin Křeček Karel

1783 1776 1782 1745 1871 1678 1416 1488

1:0 1:0 0:1 1:0 ½:½ ½:½ 0:1 0:1

Pavlíček Miroslav Jonáš Vlastimil Čermák Miroslav Dvořák Milan Rambousek Josef Ulman Jakub Gregor Jiří ml. Ulman Jaromír

2075 2117 1855 1782 1715 1668 1744 1592