KS 4. kolo: Zisk nebo ztráta? To asi nikdo neví (27.11.2016) Niki TJ Náchod B - ŠK Česká Skalice 4 : 4. Těžko říct, kdo by po tomhle zápase mohl víc litovat nevyužitých šancí. V úplném závěru jsme trochu víc zklamaní byli my, protože v poslední skončené partii se Jirka kubec nedokázal prosadit s figurou navíc a byla z toho jen půlka. Na druhé straně je třeba říct, že po většinu času stál hodně mizerně, dá se říct, že prohraně a že se z toho vymotal, to je sám o sobě malý zázrak. A přestože při pohledu na počet nerozhodných partií by se mohlo usuzovat na nějaký přáteláček, bojovalo se tvrdě. Takže nakonec asi spokojenost vzájemná. První partie sice skončila poměrně rychle, ale pak už se hrálo naplno a do posledního tahu nebylo nic jasné.
Jen první oťukávací partie skončila takřka v zahájení. Zdeněk Hejzlar sice už nějaký ten křížek na krku má, ale zkušenosti a bojovnost, to ho nikdy nepustí. Martin si byl dobře vědom jeho kvalit a rozhodl se nepokoušet stěstí víc, než je zdrávo. A protože tam Zdeněk podle svých slov nic pro sebe výhodného neviděl, shodli se na půlce bez problémů. 0,5:0,5. Ani Petr na osmičce nechtěl riskovat chybu ve vyrovnané pozici, čas pokročil a zápas vypadal, že by se mohl zlomit v náš prospěch, nebyl proto důvod hrát to násilně za každou cenu. Druhá remíza, 1:1.
Třetí skončená partie přinesla první rozhodnutí. Petr Dusbaba, to je rozený útočník. Do černého se od začátku zakousl, útočné snahy podpořil opakovanými obětmi pěšáků a jeho tlak se zdál být neodrazitelný. Naštěstí Pepa zachoval klidnou hlavu, našel vždycky ten správný tah, až to napětí nevydržel jako první bílý a už ve vyrovnané pozici odevzdal materiál bez náhrady. Tady nám spadl bod do klína s notnou dávkou štěstíčka. 2:1. Čtvrtá skončená partie na pátém stole, opět dělba bodu. Ale tady to bylo zasloužené, oba hráli (na naše poměry) relativně bezchybně a ani jeden z hráčů nezískal výraznější převahu. Podání ruky na závěr a podpis partiáře, zasloužená remíza pro oba soupeře. 2,5:1,5. Máme za sebou polovinu zápasu, držíme mírné vedení a začíná to vypadat nadějně.
Naše vedení ovšem dlouho nevydrželo. Na druhé šachovnici se utkali soupeři, kteří se znají dlouhá léta a odehráli toho spolu určitě hodně. Tady bylo v průběhu partie těžko hodnotit vyhlídky, mohlo to dopadnout jakkoliv, jen s remízou se moc nepočítalo. A tak to taky skončilo, černý postupně převzal iniciativu v koncovce těžkých figur a vysbíral bílé pěšáky do posledního kousku, aby jemu samotnému zbývali tři. Závěr jasný, je vyrovnáno. 2,5:2,5.
Šestá a sedmá partie skončily současně a smírně. Mně se zdálo, že jsem ze zahájení vyšel o trochu líp a šel jsem cíleně do koncovky, o které jsem si myslel, že bych z ní mohl vyjít jako vítěz. Ale zřejmě byl můj optimismus příliš velký, žádnou výhodu jsem nezískal a byla z toho jen remíza opakováním tahů. 3:3.
První stůl, to bylo velké finále. Už od nějakého dvanáctého tahu dává počítač rozhodující výhodu bílému, který útočil na oslabeného černého krále. Nejdřív jsme Jirkovi nedávali žádné naděje, ale nějak se dostal z nejhoršího a s přispěním domácího hráče dosáhl pro změnu on papírově jasně vyhrané koncovky s figurou navíc. Když jsme dávali předchozí dvě partie za remízu, mysleli jsme, že to vyhraje, ale nějak se do toho pro změnu zamotal on a po výměnách pěšců by mu zbyl sice střelec navíc, ale s nesprávnou barvou rohového pole. Takže nic - tedy další remíza v partii i zápase. Ale po tom divokém průběhu asi nemůžeme chtít víc. 4:4.
|
Petr Pultar (1857) - Jiří Kubec (1783)
| ||||||
|
Pavel Jánský (1776) - Jiří Bednář (1891)
| ||||||
|
Milan Burdilák (1713) - Vladimír Velecký (1782)
| ||||||
|
Martin Lesk (1745) - Patrik Vágner (1721)
| ||||||
|
Josef Kánský (1809) - Petr Plodek (1871)
| ||||||
|
Martin Motloch (1416) - Zdeněk Hejzlar (1754)
| ||||||
|
Petr Dusbaba (1779) - Josef Zikmund (1711)
| ||||||
|
Petr Čechovič (1534) - Ladislav Zástava (1625)
|
Autor: Vladimír Velecký