KS 5. kolo: Možná jsme měli i na víc (11.12.2016)

ŠK Česká Skalice - TJ Hronov B 3 : 5.

V sobotu dopoledne to chvíli vypadalo, že snad nastoupíme jenom v sedmi. První šachovnice se omluvila kvůli nečekaným pracovním povinnostem, kapitán měl nedostupný telefon a vyjasnilo se až v průběhu dne. Nakonec se nás před zápasem sešlo deset a sestava se určila tak, jak se kdo cítil. A Jirka Kubec, který měl ty nečekané problémy s prací, volá dvacet minut před začátkem, že je na cestě z Prahy a dorazí jen s malým zpožděním. Favoritem jsme asi nebyli (to se nám ostatně nestává skoro nikdy), ale při troše štěstí... No, je z toho jen těsná porážka, škoda, možná byla šance na větší bodový zisk. Prováhal jsem nejspíš já, protože už delší dobu pozoruju, že jsem nějak zapomněl, jak se hraje na výhru, a taky u Vaška na pětce se rýsovaly nějaké možnosti. Nic z toho jsme nedokázali využít a tak si hosté zaslouženě odvážejí všechny body.

Dneska nedošlo na žádné zahřívací remízy ještě v zahájení. Pěkný matový útok předvedl na šestce Pepa a já jako rozhodčí jsem mu mohl zapsat první bodík do zápisu. Výhra hezká, ale mám dojem, že černý v tom závěru nějak zazmatkoval a svým neopodstatněným výpadem jezdce (?) přispěl ke zrychlenému zakončení partie. 1:0.

Ještě jsem ani nestačil odložit tužku a už je vyrovnáno! Z vedlejší místnosti, vyhrazené pro první dvě šachovnice, slyším zvýšený halas a Jirka přináší partiář z prvního stolu, kde je pro změnu nula na naší straně. Viktor v poklidu získal pěšáka ještě v zahájení a pak to sehrál strategicky. Dvojice černých pěšců postupovala nezadržitelně do dámy, Viktor obětoval figuru a věděl, že to i tak na výhru stačí. 1:1.

Skóre se otáčí na posledním stole. Tady se nedá říct o nějakém tahu, že by byl hrubou chybou, která rozhodla. Bílému se najednou rozehrály věže, všechny figury šly po krku černému králi a ten chudák neodolal. Z černých figur se snažila něco zachránit jen osamocená dáma, ostatní byly pasivními diváky a to rozhodlo. Hrozeb se najednou objevilo tolik, že se všechno pokrýt nedalo, oběť věže dokonala dílo. Už tedy prohráváme 1:2.

Pak došlo na tu mou nevyužitou (možná) šanci. Obvykle stávám po zahájení mnohem hůř než soupeř a zachraňuju, co se dá, tentokrát jsem si ovšem vůbec nemohl stěžovat. Ocenění za pomoc na tomto místě patří Pepovi Zikmundovi, který před mnoha lety zkoumal podrobně taje budapešťského gambitu a díky tomu jsem věděl, jaký má být správný plán. Jenže co je platné, že černý kroutil hlavou, nevěděl, jak z nepohodlné pozice ven, když jsem na druhé straně já pro změnu neviděl, jak svou výhodu znásobit. Takže jsem klasicky v klíčové pozici sklouzl do výměn a bylo po výhodě. Ano, viděl jsem útočné tahy, které jsem měl zahrát, ale nezahrál, tak co můžu chtít. 1,5:2,5.

No a tím v podstatě drama skončilo a zápas se rychle rozhodl v náš neprospěch. Pavel skandinávskou celkem ovládá, ale dneska si s ní nějak neporadil. Pepíček Pinkava si ho plně rozebral, to byla hotová zabíjačka. Na vzdání to bylo už v 18. tahu, Pavel ještě formálně něco odtahal (co kdyby náhodou...), ale vůbec neměl možnost něčím bílému zahrozit a když si mohl vybrat mezi matem nebo další probírkou materiálu, zvolil nejjednodušší možnost a podepsal prohru v partiáři. 1,5:3,5.

Další nula na naší straně přišla zanedlouho. Pepa Havrda nastoupil letos poprvé a žádný pěkný vánoční dárek si nenadělil. V jedné z variant pircovky přijal nabízenou oběť pěšce a už se to s ním vezlo. Po celý zbytek partie se jen bránil a bránil, až se neubránil. Zajímavé dneska je, kolik partií se rozhodlo útokem na černého krále. Tady to bylo stejné, všechny bílé figurky se vrhly do útoku, zatímco černé věže koukaly na bojiště z bezpečné vzdálenosti. Bum a bum, černý má o figuru míň a je po partii. Zápas je rozhodnutý, žádné body nebudou. 1,5:4,5.

Aspoň že ten závěr pro nás dopadl o něco líp, kosmetická úprava výsledku, ať z toho není debakl. Vašek vybojoval dva pěšáky navrch, ale co to bylo platné, když se přešlo do koncovky nestejných střelců a černý se dostal králem včas pod bílé pěšce. Šance na bod byla, dokud se nevyměnily věže, pak už se s tím asi nic dělat nedalo. V partii chybí několik posledních tahů, ktreré jsem nedokázal dešifrovat, ale jasno o nerozhodném výsledku bylo už notnou chvíli předtím. 2:5.

A poslední bodík pro nás, teď už to skoro vypadá, že jsme hráli kdovíjak dramatický zápas, skutečnost je samozřejmě úplně jiná. Ani tahle partie dlouho nevypadala na to, že bychom z ní mohli něco vytěžit. Bílý měl mohutný útok, pak kvalitu a pořád útok, o kousek dál dokonce celou věž navíc, jenom ten útok se postupně někam vytratil. Černá dáma byla osamocená, ale řádila na šachovnici jak černá ruka a ejhle, až se z toho bílému zatočila hlava a odevzdal jednu ze svých věží. A najednou, kde se vzal tu se vzal, je z toho tvrdý protiútok na bílého krále a černý se stává nečekaným pánem šachovnice. 3:5.

Kubec Jiří Jánský Pavel Velecký Vladimír Havrda Josef Šrůtek Václav Lesk Břetislav Zikmund Josef Čechovič Petr

1857 1891 1713 1721 1809 1754 1779 1625

0:1 0:1 ½:½ 0:1 ½:½ 1:0 1:0 0:1

Velecký Viktor Pinkava Josef Procházka Jan Čáp Jaroslav Hyhlan Jaroslav Trojtl Jan Franc Martin Cibulka Josef

2118 1880 1867 1786 1905 1481 1691 1343