KS 7. kolo: Zaslouženě s nulou, výsledek odpovídá průběhu (29.01.2017)

ŠK Česká Skalice - ŠK Lípa C 3 : 5.

Je to tak, dneska na víc nebylo. Je pravda, že například já jsem se mohl trochu víc snažit, výhodu jsem měl, ale na druhé straně Boris měl se dvěma pěšci za figuru objektivně prohrát, a ty ostatní partie skončily tak nějak podle vývoje a k žádným zvratům nedošlo. Opticky to mohlo vypadat za stavu 3:3 vypadat na drama, ale na prvním stole jsme to mohli udržet jen zázrakem, na sedmičce byla sice remíza na stole, ale Martin to neviděl a stejně by to stačilo jen na korekci skóre bez naděje na bodový zisk.

Jako obvykle se začalo několika rychlými remízami. Na osmičce se šlo hodně rychle do výměn a pak to ani jeden z aktérů nechtěl dřít do koncovky. 0,5:0,5.

Vzápětí se končilo na trojce a čtyřce. Já jsem ze zahájení vyšel s malou výhodou (aspoň mně to tak připadalo), měl jsemk pěšáka k dobru, ale pak jsem to zbytečně zjednodušil, nechal černého rozehrát a spíš bych měl starosti já, takže půlka, těsně přede mnou se o bod rozdělil i Petr na vedlejším stole, zatím tedy nerozhodně - 1,5:1,5.

První rozhodnutá partie přinesla i první celý bod pro soupeře z Lípy. Pavel si nechal zbytečně znehodnotit pěšáky na královském křídle, po partii říkal, že tam hrozily nějaké oběti na f7, ale nic takového tam nevidím. No, třeba se pletu, to u mě není nic zvláštního. Ať tak nebo tak, bílá útočila na poziční slabiny i přímo na krále, Pavel poztrácel nějaký ten materiál a o trápení v neperspektivní koncovce neměl zájem. 1,5:2,5.

O vyrovnání se zasloužil Pepa na pětce. Soupeř mu trochu (hodně!) pomohl špatně spočítanou kombinací, po které odevzdal figuru, přesto se Pepa chvíli trápil, než našel ten správný plán na cestě k výhře. Výhoda se dala zrealizovat mnohem dřív (43. Sd6 Kf6 44. Sc7! a černý je vytempován), ale nakonec z toho ten povinný bodík byl vytěžen. Je opět vyrovnáno - 2,5:2,5, ovšem zbylé partie nevypadají vůbec pěkně a je jasné, že pokud se nestane zázrak (povodeň, zemětřesení atd.), odcházíme domů s pláčem.

Takový malý zázrak se povedl Borisovi, v šílených kombinačních obratech kolem dvacátého tahu musel odevzdat jezdce za dva pěšáky, což je dost nevýhodná směna, a navíc zanedlouho ještě o jednoho pěšáka přišel. Normálně by to měla být jasná záležitost, ale jak je vidět, v krajské soutěži je možné ledacos. S králem uprostřed a velmi aktivní věží Boris odolával všem hrozbách, postupně se vyměnili pěšáčci a nakonec to Ilja zakončil tragickým přehlédnutím, po kterém zadarmo vrátil svou tak těžce vybojovanou figuru a pak už bylo všechno jasné. Nadále nerozhodně - 3:3, ovšem stále jsou to hosté, kteří mají trumfy v rukou.

O další bod jsme přišli v souboji premiantů, v průběhu partie mi Jirka jako obvykle povídal, jak se mu pozice líbí (ostatně, to je zcela normální stav - už jste někdy viděli, že by snad stál hůř?), ale postupně ztrácel v koncovce těžkých figur nejen pozici, ale taky materiál a ten nakonec rozhodl. Černí pěšáci se ukázali jako nezadržitelní a měli vydlážděnou cestu na první řadu. 3:4.

Nevím, podle mě byla poslední dohraná partie taky za nás prohraná už delší dobu, střelec proti jezdci a pěšák navíc, to by snad mělo k výhře stačit, jenže se to nějak táhlo. Nakonec mohl Martin vynutit remízu (72. Jc6+, 73. Jxb4 a pak už si jen počkat, co chce soupeř se špatným střelcem dělat), bohužel to asi v časové tísni neviděl nebo podlehl nervovému vypětí a bylo hotovo. Vidlička a ztráta figury rozhodla definitivně, ale i tak to už bylo jasné. 3:5.

No a tak tedy další pokus o útěk z poslední pozice budeme mít už za čtrnáct dní.

Kubec Jiří Jánský Pavel Velecký Vladimír Plodek Petr Havrda Josef Šroll Boris Motloch Martin Zikmund Josef

1799 1779 1776 1859 1784 1777 1426 1753

0:1 0:1 ½:½ ½:½ 1:0 ½:½ 0:1 ½:½

Kuzmin Sergej Koza Misha Splítek Luboš Tsapanidis Vasilis Barvínek Milan Mareš Ilja Portych Václav Šretr Josef

1893 1831 1752 1832 1872 1822 1802 1767