KS 8. kolo: Slovy klasika - komedie plná omylů (11.02.2018) ŠK Česká Skalice - Slavia Hradec Králové D 3:5.
Před zápasem jsem tipoval, že se na nás hradečtí důkladně připraví, po té spráskané sestavě z minulého kola se dnes představí jako mnohem silnější tým a bohužel pro nás to byla pravda. Přijela jejich zatím asi nejkvalitnější sestava letošní sezóny, přesto jsme hráli otevřený zápas a šance minimálně na bod byla. Že jsme ho nedokázali získat, to je věc jiná a u nás celkem obvyklá.
Není se tedy co divit, že první skončená partie byla opět ta moje. Tentokrát musím říct, že mě hra opravdu nebavila, remízu jsem nabízel hodně brzy, soupeř ji sice odmítl, ale po několika výměnách zmizelo ze šachovnice vše kromě pěšců a těžkých figur, nabídka na smír teď přišla z druhé strany. Určitě jsem nestál líp, vedle mě byl Jirka jasně prohraný, ale vysedávat u stolu, čekat na chybu soupeře a ještě mít u nosu rampouchy, to tedy opravdu ne. 0,5:0,5. Můj odhad pozice u vedlejšího stolu (Kubec - Zvěřina) se zanedlouho podle předpokladů ukázal jako správný, Jirka zastavil hodiny a potřepal soupeři rukou. Ono k tomu odhahu nebylo potřeba ani moc šachových zkušeností, Jirka vzal zahájení za špatný konec, po pár tazích byl na ručník, stál mizerně a brzy odevzal jezdce za pěšáka, spíš ze zoufalství, protože hrozila buď ztráta dámy nebo sběr několika pěšců bez náhrady. Jirka tedy odevzdal figuru víceméně za nic, protože neměl ani náznak nějaké rozumné protihry a dalších dvacet tahů se už jenom trápil. 0,5:1,5. Další plichta přišla na osmičce, věžová koncovka, materiál stejný, možná David Navara by věděl, jak se to má správně hrát a za některou stranu vyhrát, tady se vyměnily věže a je hotovo. 1:2. Další dvě partie skončily současně, shodou okolností to byly první dva stoly, takže to všichni aktéři měli v přímém přenosu. Celké skóre se sice změnilo, ale žádný převratný vývoj se nekonal, tenhle minizápas skončil 1:1. Nejprve tedy stůl č. 1: Tomáš sehrál moc pěknou miniaturku, nejdřív na soupeřku vytvořil silný tlak na královském křídle, v podstatě ji nenechal pořádně rozmístit figury, aby vzápětí přesunul útok na opačné křídlo. Černá asi mohla někde zahrát lepší tahy, ale snažila se udržet materiál v rovnováze a je třeba uznat, že závěrečná vidlička spojená se ziskem kvality nebyla moc viditelná, zato o to víc pěkná a účinná. Srovnáváme stav - 2:2. To srovnání netrvalo ani vteřinu, na dvojce Pavel od začátku jen odrážel hrozby bílých figur. Dopadlo to tak se dalo očekávat, nejdřív ztráta pár pěšáků a potom černá pozice v rozvalinách a o figuru slabší. Pokračování beznadějné, obratem zas prohráváme, ale zápas ani zdaleka není rozhodnutý. 2:3.
O tom, že body se povezou do Hradce, rozhodla zřejmě hrubá chyba z naší strany na šestce. Jindra (za hosty) měl sice nějakou maličkou poziční převahu a náznak útoku na černého krále, žádné přímé hrozby tam ale nebyly a výsledek partie byl naprosto otevřený. Bohužel se Vašek (za nás) nachytal na léčku a ve snaze o pokrytí napadeného pěšáka rádoby aktivním tahem jezdce si nechal nasadit vidličku na krále a dámu, což ho opravdu hodně otrávilo. Rozdíl ve skóre se zvětšil na dva body, ze zápasu už můžeme získat maximálně remízu, jenže dokážeme vyhrát obě poslední neukončené partie? Na obou stolech není nic jasného, ale taky se nedá říct, že na nich máme převahu, která by ty potřebné body přinesla. 2:4. Míč je kulatý, šachovnice čtvercová, dobojováno je až po posledním tahu. Šance na konečný úspěch přišla, stalo se tak způsobem, který jsme rozhodně nečekali, ale bod na sedmičce máme a snižujeme. Za hosty nastoupil Marek Banič už potřetí, ale zřejmě poprvé se dostal do problémů s časem, nebo se do toho nějak zamotal, nevím. V jednapadesátém tahu měl čas na nule a chvíli jsem mu jako rozhodčí musel vysvětlovat, že se hraje jen na jedné časové kontrole a žádná hodina navíc se po 40. tahu nepřidává. Tak nebo onak, snižujeme opět na rozdíl jednoho bodu a kupodivu, zdá se, že i ta poslední partie mohla dopadnout v náš prospěch. 3:4. Zdálo se, zdálo, ale nedopadlo. Na pětce Martin přešel do závěrečné fáze partie s mírným pozičním tlakem páru věží a podařilo se mu získat kvalitu, černý král byl navíc odříznutý na h-sloupci bez možnosti zasáhnout do boje. Zdánlivě jasná záležitost. Zřejmě to chtělo za bílého neuspěchat, trpělivě vylepšovat pozici, zaktivnit krále a ta kvalita by se měla prosadit. Hezky se od kibiců radí, že? Faktem je, že Martin nezvládl napětí, nejdřív umožnil černému vybojovat kvalitu zpátky, sice vypadal opticky pořád líp, ale už to asi byla remíza. Nakonec to rozhodl sám, když šel do výměny věží, bohužel pro něj ovšem s jasně prohranou pěšcovkou. Je po boji, aspoň jsme se tím napětím trochu rozehřáli. 3:5. Reálná šance na body dnes byla, rozhodly chyby, kterých bylo z naší strany o něco víc. Tak tedy zase příště.
|
Tomáš Mádr (1890) - Kateřina Vlčková (1948)
| ||||||
|
Petr Přibík (1882) - Pavel Jánský (1724)
| ||||||
|
Jiří Kubec (1777) - Jan Zvěřina (1892)
| ||||||
|
Ivan Picek (1780) - Vladimír Velecký (1759)
| ||||||
|
Martin Motloch (1447) - Pavel Steiner (1706)
| ||||||
|
Jindřich Vochozka (1801) - Václav šrůtek (1603)
| ||||||
|
Petr Plodek (1835) - Marek Banič (1972)
| ||||||
|
Radovan Picek (1353) - Petr Čechovič (1500)
|
Autor: Vladimír Velecký