RP 3. kolo: Úspěšná domácí premiéra (25.11.2018) ŠK Česká Skalice - ŠK Nové Město n. M. 3,5:1,5. Po pětitýdenní přestávce jsme se poprvé v sezóně představili doma, soupeřem byl aktuální lídr tabulky, dal se tedy očekávat vyrovnaný zápas s šancemi pro obě strany. Ukázalo se ovšem, že nám se podařilo postavit do boje asi nejsilnější možnou sestavu, hosté tak úspěšní nebyli a přijeli bez prvního hráče soupisky, což bylo samozřejmé plus pro nás. V minulých sezónách jsme mívali problém s teplotou hrací místnosti, měli jsme trochu obavu, jak to bude vypadat, ale i tady nám bylo štěstí nakloněno, v místnosti se topilo, k dispozici byl i přímotop pro zimomřivé, ani tady si nebylo na co stěžovat.
Celý zápas se odehrál v poklidu bez větších emocí, zahájilo se dvěma poměrně rychlými remízami, v obou partiích jsme měli černé figury, takže nic proti tomu. Pepa Havrda, který loni vynechal celou sezónu, postavil pevnou pozici, nebránil se zjednodušení a postupným výměnám a když to vypadalo, že si na trestnou lavici půjdou sednout i dámy, přijal bez námitek remízovou nabídku - 0,5:0,5. Stejnou nabídku dostal a přijal zanedlouho na to Pavel na dvojce, tady byl sice průběh o něco bojovnější, ale ani jedna ze stran neudělala chybu, výhodu taky nezískala, tedy zasloužená dělba bodu. 1:1.
Jediná partie, která vypadala od úvodních tahů jasně v náš prospěch, byla sehrána na posledním stole. Závěrečným tahem bílého byla vidlička na dámu a krále, po které to černý samozřejmě hned zabalil, ale už někde od desátého tahu stál bílý jasně na výhru, posílal do útoku jednu figuru za druhou a soupeř proti tomu neměl nic, čím by mohl situaci aspoň trochu zkomplikovat. Takže jdeme do vedení. 2:1. Že by se dala partie vyhrát, to jsem si dlouho myslel i já. Celou dobu jsem byl aktivnější, to určitě, ale figury se měnily, měnily a k ničemu to nevedlo. Nejsem žádný stratég, tak jsem se snažil najít nebo vymyslet nějakou kombinaci na zisk materiálu nebo větší výhody, ale černý se bez problémů bránil, až zbyly jen věže, pěšci a koncovka, do které se mi ani moc nechtělo, protože trpělivost nepatří k mým přednostem a chybu bych mohl udělat spíš já než soupeř. Nabídku remízy jsem tedy podal já, byla okamžitě přijata. 2,5:1.5. No, je jasné, že zápas už neprohrajeme, teď jde ještě o to, zda ho taky dokážeme vyhrát. Rozhodnutí padlo v nejdelší partii v souboji premiantů. Bojovník Kubec se prý na partii svědomitě připravoval do pozdní noci a zřejmě to mělo smysl. Ze začátku to sice vypadalo, že se jen tak vyvíjejí figurky za obě strany, občas to bylo proloženo nějakou menší výměnou, až najednou byl na šachovnici během chvíle ostrý útok a černý král v přímém ohrožení. Bílý útok vypadal impozantně a téměř neodrazitelně a na stole to tak opravdu skončilo. Jenže! Při přehrávání ukončené partie hlásí počítač po 24. tahu bílého Dd7 k všeobecnému údivu naprostou rovinu a nabízí nádherný tah Vd5!, po kterém všechny útočné snahy bílého končí a bude rád za půlku bodu. Ještě že zatím proti nám hrají jen lidi, na tohle by asi z hráčů naší úrovně přišel málokdo. 3,5:1,5.
Nakonec tedy docela pěkný výsledek se soupeřem, ze kterého jsme měli před zápasem obavy, ale byli jsme dnes přece jen o maličko lepší.
|
Jiří Kubec (1797) - Lukáš Drašnar (1571)
| ||||||
|
Aleš Skalák (1739) - Josef Havrda (1794)
| ||||||
|
Vladimír Velecký (1768) - Pavel Drašnar (1526)
| ||||||
|
Jiří Borůvka (1782) - Pavel Jánský (1652)
| ||||||
|
Václav Šrůtek (1664) - Petr Borůvka (1594)
|
Autor: Vladimír Velecký