RP 8. kolo: Boj na ostří nože (17.02.2019) DDM Kostelec nad Orlicí B - ŠK Česká Skalice 2:3.
Horko těžko jsme sháněli pátého hráče, nemoci řádí i v našem týmu, v sobotu se omluvil Petr Čechovič, naštěstí zaskočil Pepa Zikmund, který taky původně nechtěl jet, ale nastoupil a odbyl si úspěšnou premiéru.
Poměrně v poklidu jsme se ujali vedení Pavlovou výhrou (no, úplně v poklidu to ze začátku nebylo, to je fakt), brzy podtrženou ještě Pepou na čtyřce. V obou partiích to skončilo matem, což se zase tak často nestává. Ale proč ne, když se matilo z naší strany. Pavel se bránil podle svého zvyku skandinávsky, bílý to zřejmě nehrál úplně podle teoretických příruček a mohl hned v úvodu Pavlovi šeredně zatopit. 10. Dh5 měl bílý zahrát a možná by bylo po partii, materiál ztrácel černý v každém případě. No, soupeř neviděl, co vidět měl, Pavel rychle převzal iniciativu, bílý pod tlakem odevzdával jednu figuru za druhou, až došlo na již zmiňovaný mat. 1:0. Ve druhé skončené partii (čtvrtý stůl) to byl náš hráč, který dostal soupeře pod poziční tlak na dámském křídle, přinutil ho k chybám, které sice vedly nejprve "jen" k zisku pěšáka, nicméně tlak se stále stupňoval a i tady to postupně znamenalo další ztráty za černého. Mat na závěr, to už byla jen ta pověstná třešnička na dortu, o výsledku partie bylo rozhodnuto už mnohem dřív. 2:0.
V autě se před zápasem řešilo, co a jak by měl hrát Jirka Kubec. Podle něj bílý hraje sicilskou s druhým tahem f4, tak co s tím. Postupně se přešlo až k variantám královského gambitu, ale na místě se ukázalo, že bílý to pojal úplně jinak a zahájil dámským pěšcem. Když mám zhodnotit partii teď po zápase s odstupem - při hře jsem na to čas neměl - je vidět, že se Jirka v podstatě porazil sám. Nevím, co všechno plánoval a chtěl hrát, ale obětoval figuru za nějakou chiméru, protože útok neměl prakticky žádný a s nedokončeným vývinem se těžko dají dělat nějaké nečekané přepady. Bílý se v poklidu vyvinul, zjednodušil, co se dalo a do koncovky mu zbylo tolik materiálu navíc, že černý neměl jinou možnost než celou partii zabalit. Domácí jsme tím dostali zpátky do zápasu, možná ještě bude drama. 2:1. Nebylo, přičinil jsem se já. Taky jsem předpokládal, že mým soupeřem bude pan Matoulek, se kterým jsem hrál už několikrát, ale myslím, že jsem ho ještě neporazil. Vím, že to není příliš útočný hráč, ale nedělá moc chyb a těžko se jeho obrana proráží. Snažil jsem se proto od začátku o aktivitu, dostat ho do stísněné pozice, ale nic moc jsem tam neviděl. Stejně jako u Jirkovy partie se dá říct, že se černý porazil sám. Kdyby místo 29. ... g5 zahrál něco klidného a dál držel blokovanou pozici, nevím nevím, jestli bych něco vymyslel. Po g5 se otvírají cesty k černému králi, pěšec na h-sloupci padá okamžitě a pak už mi bylo jasné, že pokud neudělám nějakou obvyklou hloupost, bod bude můj. Do střelcové koncovky jsem mířil cíleně, černý je vytempován a vzdává. Zápas je náš. 3:1. Za rozhodnutého stavu se dohrává poslední partie. Hodně dlouho to vypadalo, že z toho bude jen poklidná remíza, jen přechod do úplné koncovky Karel nějak nezvládl. Bílé věže na sedmé řadě, z toho nekouká nic dobrého a taky se to potvrdilo. Najednou měl černý o dva pěšce míň a i když ještě chvíli zkoušel nějak se z toho vymotat, pozice byla natolik jednoduchá, že bílý snad nemohl nevyhrát, ani kdyby se snažil. Nakonec tedy konec zápasu s naším v této sezóně nejčastějším výsledkem. 3:2.
|
Mojmír Jindrásek (1801) - Jiří Kubec (1797)
| ||||||
|
Vladimír Velecký (1768) - Jaroslav Matoulek (1592)
| ||||||
|
Jaroslav Štěrba (1343) - Pavel Jánský (1652)
| ||||||
|
Josef Zikmund (1604) - František Fiala (1083)
| ||||||
|
Pavel Hadač (1890) - Karel Křeček (1469)
|
Autor: Vladimír Velecký