RP 8. kolo: Zase jsme byli o něco horší (16.02.2020)

PŠ TJ Náchod C - ŠK Česká Skalice 3:2.

Dnes to nebylo úplně špatné, ale přece jen stoprocentní to nebylo a tak zase odjíždíme s prázdnou.

Minule jsem tu psal o vysokém věkovém průměru, v tomto zápase jsme ho určitě oboustranně překonali. Domácí vytáhli (pro nás) úplně neznámého "juniora", ten jim ten průměr hodně snižoval, v našem družstvu jsem byl výrazně nejmladší já a to hovoří za vše.
Ale i přes ten vysoký průměr se hrálo naplno a zajímavé to bylo z obou stran.

Smírně se rozešli aktéři na čtyřce. Podle počítače se hrála jakási Zukertortova hra, což bych tedy netušil ani ve snu, zatím jsem nic podobného neviděl. Vašek jako bílý vybudoval na vlastní polovině souvislý pěšcový řetěz, pak najednou vyrazili pěšáci vpřed, hřiště se otevřelo a následovala kupa výměn, po níž to skončilo v naprosto vyrovnané koncovce, která se nedala ani za jednu stranu vyhrát. 0,5:0,5.

Jako druhý končil souboj kapitánů na trojce vítězstvím domácího bojovníka. Anglická hra ve víceméně standardním provedení vydržela na stole jen malou chvilinku, protože si Pavel nedal pozor a v 10. tahu odevzdal bez náhrady střelce. Sice pak ještě zkoušel něco vyčarovat, povedlo se mu dokonce polapit bílou královnu do své sítě, bohužel bílý i přesto stál pořád tak dobře, že přinutil Pavla ke vzdání beznadějné pozice. 0,5:1,5.

O vyrovnání jem se dlouho snažil já, v klasickém dámském gambitu se mi podařil útok na dámském křídle a ukořistil jsem jednoho pěšáka. Nevýhodou proti tomu bylo, že jsem si tím uzavřel svého střelce a do konce partie jsem ho nedokázal rozehrát. Příležitost asi byla, v jednu chvíli jsem ho mohl napadením věže dostat z a6 na c6, kde by možná sehrál lepší roli než na kraji šachovnice. Jenže vhodný okamžik jsem promeškal a pak už bylo pozdě, černý všechno kryl. V samém závěru jsem ho ještě zkoušel přechytračit zdánlivou obětí kvality s uvolněním pěšce, ale stejně by to asi k ničemu nevedlo, nedostal bych se z věčného šachu. Ostatně Petr po partii říkal, že tu možnost viděl a záměrně do ní nešel. Tak tedy remis. 1:2.

Jen malou chvíli byla v zápase celková remíza. V souboji lídrů se dlouho zdánlivě nic nedělo, oba hráli, sem tam se něco vyměnilo a všechno z mého pohledu směřovalo do jednoduché věžovky. Náš Jirka stál sice o něco líp, ale myslel jsem, že to bílý udrží. K naší radosti jsem se v odhadu spletl a koncovka se ukázala jako vyhraná pro černého. 2:2, ale opravdu jen na chvilku.

Karel jako už mnohokrát hospodařil neopatrně s časem, od začátku měl mnohem větší spotřebu než soupeř a asi tohle rozhodlo. Neměl jsem čas jejich souboj sledovat, ve stejné době jsem hledal výhru ve své vlastní partii, jen jsem si všiml, že je Karel o figuru slabší, což nebyl zrovna důvod k optimismu. Až při přehrávání zápisu jsem zjistil, že jezdce vyměnil za bílého pěšce, což asi nebyl dobrý obchod. Jestli to bylo přehlédnutí nebo taktický záměr nedokážu říct, v každém případě to byla zřejmě osudová chyba. Když Karel zjistil, že dohrává jako poslední, nechtěl trápit sebe ani soupeře a vzdal se. Určitě oprávněně, o tom není pochyb. Jednoduchá pozice, bez čisté figury a s časem téměř na nule, komu by se tohle chtělo ještě hrát? 2:3.

Burdilák Milan Cerha Petr Zástava Ladislav Hejzlar Zdeněk Rousek Rudolf

1646 1673 1565 1643 0

0:1 ½:½ 1:0 ½:½ 1:0

Kubec Jiří Velecký Vladimír Jánský Pavel Šrůtek Václav Křeček Karel

1797 1754 1629 1651 1471