RP 3. kolo: Dobré, ale mohlo to být i lepší (14.11.2021). ŠK Česká Skalice - Jiskra Jaroměř C 3:2.
Asi poprvé v naší historii jsme narazili na tým, kde nehrají důchodci, ale dívky, a to dokonce ve třech. Jak říkal před zápasem Milan Borůvka - "máme tři dámy navíc, tak by nám to mohlo stačit". Nejdřív skončila partie č. 4. Bílá v zahájení postavila dobrou pozici, ale neodolala, sebrala jedovatého pěšce na a7 a nechala si zavřít střelce. Asi se mohla bránit trochu lépe, figura se dala držet, ale nezvolila správný plán a po ztrátě toho zavřeného střelce se rychle vyjasnilo. Sice se pak ještě pokusila vytvořit jakýsi náznak matových hrozeb, ovšem černý šel do výměn, zjednodušil pozici, postavil dámu a zanedlouho matil sám. Jdeme do vedení. 1:0.
Také na posledním stole rozhodla nepozornost, místo ústupu napadeného jezdce zkusila černá aktivně reagovat napadením bílého střelce, ale byla to hodně špatná kombinace, do které se zamotala tak, že přišla o celou věž. Po výměnách dam a lehkých figur si pěšák došel pro odměnu na poslední řadu, zakončil svoje putování proměnou v dámu a za chvíli se také tady objevil na šachovnici mat. Zvyšujeme na 2:0.
Začátek tedy nad očekávání podařený, ale vyhráno ještě zdaleka není. Na prvním stole je nejasno, já stojím jako obvykle v zahájení hůř, pokouším se otevřít pozici a trochu se uvolnit, a Pavel ztratil v kombinacích pěšce. Sice se mi teď v klidu po zápase zdá, že v 15. tahu mohl získat jezdce a útok odrazit, ale dopočítat to při partii bylo těžké a nedalo se odhadnout, zda se bílý ubrání matovým hrozbám. Pod dojmem příznivého stavu (a já už jsem v tu dobu stál na výhru) nabídl remízu, kterou soupeř po chvíli přijal. Jak by to dopadlo, těžko hodnotit, černý má sice pěšáka navrch, ale hraje se živá figurová hra a kombinovat, to Pavel umí. Držíme náskok. 2½:½. Nakonec jsem o našem vítězství rozhodl já, i když trochu jinak, než jsem si představoval. Nechtěl jsem jít do žádných variant otevřených her, ve kterých má mládež většinou mnohem lepší znalosti než já, proto jsem na e4 (po vzoru Tony Milese kdysi proti Karpovovi) odpověděl netradičně a6. Miles Karpova překvapil dokonale a po zásluze vyhrál, moje soupeřka se zaskočit nenechala a ze zahájení vyšla určitě s výhodou, moje figury nestály zrovna moc dobře. Až ve 25. tahu se karta obrátila, sebral jsem dámou pěšce na e5 a přestože jsem se chvíli musel bránit nebezpečnému tlaku a různým hrozbám, ustál jsem to a přešel do vyhrané koncovky. S jedinou vadou, že jsem ji nevyhrál. Zbytečně jsem to uspěchal, měnil aktivní figury a místo stupňování převahy jsem hru převedl do naprosté roviny, kdy o výhru nemohla usilovat ani jedna ze stran. Aspoň že nám to stačí k celkové výhře. 3:1.
Škoda, že ani Jirka Kubec nedokázal svou lepší pozici proměnit v úspěch. Pěknou kombinační hrou vybojoval střelce za dva pěšáky, vyměnil dámu za obě věže a chtělo to jen málo, dotáhnout tu pěknou pozici k výhře. Jenže to vzal za špatný konec, věže nedokázal zkoordinovat a jednu z nich nakonec musel odevzdat za pěšáka, který došel na první řadu. A pak už se to zachránit nedalo. Při analýze po partii to pro něj vycházelo téměř ve všech variantách se slušnými šancemi na výhru, bohužel... Je konec. 3:2.
|
Jiří Kubec (1762) - Milan Borůvka (1877)
| |
|
Stela Archlebová (1459) - Vladimír Velecký (1734)
| |
|
Pavel Jánský (1607) - Josef Archleb
| |
|
Eva Archlebová (1080) - Josef Zikmund (1578)
| |
|
Karel Křeček (1454) - Iva Archlebová (1089)
|
Autor: Vladimír Velecký