RP 4. kolo: Překvapili jsme sami sebe (28.11.2021).

ŠK Červený Kostelec - ŠK Česká Skalice 2:3.

Asi nikdo z nás před zápasem neoplýval přílišným optimismem. V sobotu večer přišel mail, že Karel leží s horečkou a určitě nikam nepojede. Náhradník nebyl, nezbylo než vyjet v oslabení a neudělat si pokud možno ostudu. Dobrou náladu nám nepřidali ani domácí, kteří postavili velmi silnou sestavu. V duchu jsem si říkal, že za hodinu bude po zápase a pojedeme s výpraskem, ale všechno bylo jinak a překvapivě odvážíme všechny body. Hrálo se hodně dlouho na naše zvyklosti, konec byl téměř po čtyřech hodinách.

Zahájili jsme tedy za nepříznivého stavu 0:1 okamžitě po výkopu, ale hned po první odehrané partii se nám podařilo vyrovnat. Caro-Kann obvykle nebývá žádná velká divočina, jenže na dvojce se oba soupeři pustili do útoku okamžitě v zahájení. Bílý zaměřil svou aktivitu na dámské křídlo, černý se snažil dostat na krále, který zůstal bez rošády na své startovní čáře, byl to ovšem bílý, kdo kombinoval lépe. Černý špatně odhadl útočné možnosti soupeře, bílému po zápletkách zbyla figura navíc. Matový protiútok ani žádný věčný šach nehrozil, Boris si černého rozebral, postupně vyměnil vyměnil přebytečného střelce za čtyři pěšce a černý celkem reálně usoudil, že tohle už asi nezachrání. 1:1.

Jako další v pořadí končili soupeři na třetím stole. Bohužel jsme se museli smířit s remízou, když Pavel sehrál celou partii mistrovsky, zaútočil tvrdě na chudáka bílého krále a k plnému úspěchu chyběl jen maličký poslední krůček. Po oběti věže už se bílá pozice asi nedala rozumně bránit, jenže místo vyhrávajícího 24. ... Sg2+ přišlo jen slabé Sg4 a bylo po matu, Pavel se musel zachránit věčným šachem. 1½:1½.

Caro-Kann jsme rozehráli také na jedničce. Jako obvykle jsem zahájil dost pasivně a obával jsem se útoku na královském křídle, kde bych se těžko bránil. Bílý to viděl trochu jinak, pokusil se o útok postupem pěšců na dámském křídle, jenže tím mi hru usnadnil, nechal mě uvolnit a podařilo se mi převzít iniciativu. Po výměnách jsem přešel do lepší koncovky, ale přecenil jsem možnosti bílého s volným pěšcem na a-sloupci a místo nástupu ve středu šachovnice jsem se zaměřil na obranu a spokojil se s opakováním tahů. Teď po zápase je vidět, že se z pozice dalo vytěžit víc. 2:2.

O naší výhře v zápase rozhodla nakonec hrubka domácího hráče. Náš Pepa zarošoval nadlouho a soustředil útočné síly na královské křídlo, jenže bez valného efektu. Černý se bránil dobře a postupně přebíral taktovku. Dá se říct, že nejspíš měl na stole výhru, kdyby nepřehlédl osudnou vidli v 36. tahu, po které skončil bez věže. Pak už se karta obrátila a Pepa dovedl partii bez problému k výhře. Tady jsme měli fakt velké štěstí. 2:3.

Těžko říct, jestli jsme si úspěch zasloužili, za bojovnost určitě. My jsme nevyužili své šance na jedničce a trojce, domácí nám pomohli na čtyřce. Zápasová taktika velí bílými přitlačit, černými udržet a to se nám povedlo nad očekávání. Hned se jelo domů líp.