RP 5. kolo: Podruhé už to v oslabení nevyšlo (12.12.2021).

ŠK Česká Skalice - Slovan Broumov 1,5:2,5.

Opět jsme nastoupili jen ve čtyřech hráčích, sestava stejná jako před čtrnácti dny. A přestože ani hosté nepřijeli kompletní, nezopakovali jsme dobrý výkon a po zásluze podlehli. S výjimkou poslední šachovnice, kde rozhodla spíše nezkušenost mladíka v týmu hostí, ostatní partie se hrály až do koncovek a v nich jsme neuspěli. Tři věžovky, ze kterých jsme vytěžili jen půl bodu a proto jsme z posledního letošního zápasu odešli s těsnou porážkou.

Na zmíněném posledním stole se rozhodlo poměrně rychle, bleskovka to sice nebyla, ale hráči končili jako první. Broumovský mladík má šachovou budoucnost ještě celou před sebou, sbírá zkušenosti a musí si zvyknout, že každou chybu neúprosný soupeř potrestá. Tady prakticky ještě v zahájení přehlédl jednoduchou ztrátu figury a pak už vše spělo k nevyhnutelnému konci. Matové zakončení bylo jen ukončením trápení, o výsledku bylo rozhodnuto dávno předtím. 1:0.

Jako další v pořadí končili soupeři na třetím stole (tahle věta tady zůstala z minulého kola, také tam skončila Pavlova partie jako druhá v pořadí). Bohužel pro nás to dopadlo tentokrát poněkud hůř, Pavel přešel do věžové a poté i pěšcové koncovky s mnohem horším rozmístěním pěšců a konečná pozice mluví za vše, černý si může dělat co chce, bílý jen čeká na smutný konec. Je vyrovnáno. 1:1.

Nerozhodný stav se nezměnil ani po třetí skončené hře. Tady se hrálo od začátku do konce bez podstatné výhody některé ze soupeřících stran a remíza byla nevyhnutelným zakončením boje. Pokud se nemýlím, Ivoš Peroutka minimálně jednou odmítl remízovou nabídku a zkoušel to zahrát na výhru, ale tahle věžová koncovka byla poměrně jednoduchá a nic ze snahy o útok nebylo. 1½:1½.

O výhře hostí se rozhodlo na jedničce. Už ani nevím, kdy naposledy na mě někdo vytáhl Volžský gambit, tipuju tak víc než dvacet let zpátky. Měl jsem nějakou teoretickou povědomost, jak to asi hrát, ale v praxi u stolu jsem neobstál a odešel s nulou. Celou partii jsem jen odrážel hrozby černého a v koncovce jsem propadl. Nevím, jestli se pozice dala udržet, snažil jsem se bránit postupu volného pěšáka na c-sloupci, jenže Luděk hrál dobře a nedal mi šanci na vyrovnání. Věžová koncovka, do které jsme dospěli, byla jasně vyhraná pro černého. Snažil jsem se o zázrak (kdyby náhodou udělal chybu), ale bylo to marné a tím jsme také celý zápas prohráli. 1½:2½.

Broumovští vyhráli naproto zaslouženě, kdyby na tom nebyli s počtem hráčů v oddíle podobně jako my, kvalitou kádru by patřili minimálně o soutěž výš. Takže jsme s povděkem oboustranně kvitovali, že už nemáme kam sestoupit, navzájem si popřáli zdraví, úspěchy do dalších let a setkání v lepších časech.