KS 4.kolo: Vyhráli současně domácí i hosté (04.12.2022). ŠK Česká Skalice - Jiskra Jaroměř B 2:6. Zápas neskončil remízou, ač se tak může z lehce matoucího titulku zdát. Domácím družstvem jsme tentokrát byli podle rozpisu my, ale kvůli potížím s hrací místností jsme požádali jaroměřské kamarády, zda bychom to mohli sehrát v jejich klubovně. Samozřejmě, že nám rádi vyhověli, když jsme jim ušetřili ranní cestování a přidali trochu spánku navíc. Je ale pravdou, že podle fotek se to nezdá, hodně hráčů obou týmů na nich vypadá, jako by si ještě nějakou tu hodinku pospat potřebovali. Konečný výsledek je naprosto jednoznačný, co taky očekávat, když se utká vedoucí družstvo soutěže s týmem z opačného konce tabulky. Víceméně vyrovnaný stav jsme udrželi jen po dobu prvních tří partií, pak už se góly sypaly jen do naší branky. Neprohráli jsme nějakými hrubými chybami nebo omyly, soupeř prostě postavil kvalitnější sestavu a v poklidu nás přehrál, víc se k tomu říct nedá.
Poměrně brzy se rozhodlo na osmičce. Honza Kuneš si v sicilce takticky postavil figury s jasným cílem útoku, černým králem. Franta se bránil, ale neubránil. Tvrdý výpad bílého g pěšce vedl rychle ke zhroucení černé pozice, ztráty materiálu doplnily matové hrozby a první rozhodnutá partie je na světě. 0:1. Opět smírem jsem svou partii zakončil já. Ze strany soupeřky jsem čekal nějakou domácí přípravu, proto jsem zkusil oponovat ruskou hrou, říkal jsem si, že ta se na naší úrovni tak často nehraje a v kroužku jaroměřské mládeže na ni třeba ještě nedošlo. Zahájení jsme pojali jako formu žravých šachů, v podstatě jsme bleskově přešli ze zahájení do koncovky. Měl jsem pocit, že stojím líp a mohl bych se v útoku prosadit, proto jsem odmítl remízovou nabídku, ale dlouho mi elán nevydržel a po pár tazích jsem ji nabídl sám. Konečné postavení stojí zájemcům za podrobnější analýzu, na místě se okolostojícím zdálo, že jsem mohl tahem f5 otevřít pozici a prosadit volného h pěšce, ale teď při přehrávání jsem žádnou vyhrávající variantu neobjevil a spíš to vypadalo, že bílá posbírá mé nechráněné pěšce dámského křídla a plakat budu já. 0,5:1,5. Po třetí ukončené hře jsme dokonce stav zápasu vyrovnali. Tahle partie je asi jediná, kde se dá mluvit o tom, že k výhře pomohla vážná chyba soupeře. Černého poslední tah 21. ... Se4 vypadá dost podezřele, zbývalo mu v tu chvíli jen posledních pár vteřin a zřejmě proto vyhodnotil napadení svého jezdce jako rozhodující tah a partii vzdal. Po 22. ... c5 by se vykoupil odevzdáním pěšce a hrálo by se dál. Je pravda, že asi za černého obtížně vzhledem k ukazateli času na hodinách. 1,5:1,5.
No a to je z naší strany vlastně všechno, hrálo se sice ještě dost dlouho, ale my už jsme jenom zapisovali do partiářů nuly.
Stůl č. 3 a další nula zanedlouho. Partie má sice něco přes třicet tahů, ale asi se dá říct, že vše podstatné se odehrálo mezi dvanáctým a čtrnáctým tahem. Náš Martin přehlédl malou kombinaci, po které odevzdal bez náhrady pěšce na d4 a nedokázal najít žádnou protihru, kterou by dokázal změnit průběh hry. Když se černému podařilo d sloupec otevřít a obsadit věžemi, spěla partie k rychlému konci. Bílí pěšci na dámském křídle by nejspíš padli bez náhrady, Martin zastavil hodiny a podepsal partiář. 1,5:3,5. S výjimkou mé partie si byly ty ostatní, kde jsme měli černé kameny, hodně podobné. Všechny skončily otevřením sloupce před králem a matovým útokem, úplně stejně to dopadlo i na dvojce. Dlouho se zdálo, že černý stojí docela konsolidovaně a nic konkrétního nehrozí, jenže najednou se to otevřelo a během pár tahů bylo po partii. Ale asi to s tou konsolidací zase nebylo tak jasné, tady to z hlediska prostoru bylo ještě horší než v partii Jirky Kubce. Na jeden jediný tah pěšcem překročil černý půlicí čáru, jinak setrvával na pozicích v zákopech. To se to pak soupeři, tedy v tomto případě soupeřce, hraje samo. 1,5:4,5. S tou pasivitou jsme dnes měli problém skoro v každé partii, ani na pětce tomu nebylo jinak, jen s opačnými barvami. 43 tahů a přitom pouze dvakrát zavítal bílý na pátou řadu, jinak po celou dobu jen čekal, s čím přijde soupeř. A ten přišel, jak jinak než s útokem na krále. Na konci je sice šachovnice plná figur, ale bílá pozice je na tom hodně špatně, ztráty materiálu jsou jasné, jestli tam bude i mat, to už si Pavel ukázat nenechal. 1,5:5,5. Aspoň v závěru jsme zaznamenali částečný úspěch, aby to nebyl takový debakl. V souboji lídrů neudělal ani jeden z nich poziční nebo taktickou chybu a proto je rozdělení posledního bodu nevyhnutelné a spravedlivé. Je po všem, končíme s nářezem. 2:6.
|
Lukáš Drašnar (1789) - Petr Staněk (1716)
| ||
|
Radka Staňková (1833) - Tomáš Mádr (1906)
| ||
|
Martin Lesk (1806) - Pavel Prouza (1926)
| ||
|
Milan Borůvka (1909) - Jiří Kubec (1729)
| ||
|
Pavel Drašnar (1403) - Petr Doubek (1758)
| ||
|
Šárka Marxová (1254) - Vladimír Velecký (1758)
| ||
|
Josef Zikmund (1607) - Pavel Halbich (1647)
| ||
|
Jan Kuneš (1750) - František Sejval (1394)
|
Autor: Vladimír Velecký