RP 8.kolo: Tradiční soupeř, body byly velice blízko, ale zase nic (12.02.2023).

PŠ TJ Náchod C - ŠK Česká Skalice C 3:2.

V hrací místnosti to vypadalo na vycházku z domova pro seniory, s dvěma výjimkami samý veterán, ale hrály se pěkné šachy do posledního tahu. Škoda, měli jsme na víc, podle počítače byla dokonce poslední partie pro nás vyhraná, jenže na jedné šachovnici jsme prohráli vlastní chybou a na druhé vyčerpal Pavel veškerý přidělený čas a z bodu se radoval soupeř.
Kolikrát jsme se za ta léta v podobných sestavách utkali, to už asi nikdo nespočítá, určitě takových zápasů byly desítky.

Ne všichni účastníci byli bojovně naladěni. Na jedničce přišla remízová nabídka ze strany domácího hráče hned v zahájení, Jirka zatím vyčkával a obhlížel vývoj na dalších stolech.
První ukončená hra byla proto zapsána na čtvrtém stole. V konečné pozici vyrovnaný materiál a asi i pozice, remíza bez námitek. 0,5:0,5.

Teď skončila obhlídka Jirky Kubce po okolních šachovnicích, vyhodnotil to jako vždycky optimisticky a podepsal partiář. 1:1.

Že ten optimismus nebyl tak úplně na místě se ukázalo vzápětí. Asi poprvé v životě jsem viděl hrát vídeňskou někoho jiného než Pavla. Po partii domácí hráč předvedl několik variant a ukázal, že byl teoreticky dobře připraven. I přesto o výsledku partie nerozhodla znalost teorie ani šachové umění, ale hrubka ze strany našeho hráče. V zahájení všechno viděl, minimálně vyrovnal hru, ale nedal si pozor na vazbu a přišel o figuru bez náhrady. Tady jsme domácím odevzdali bod lacino, koncovka by se zřejmě hrála v Pepově režii s dobrými vyhlídkami na úspěch. 1:2.

O vyrovnání stavu jsem se zcela vyjímečně zasloužil já. Nezdálo se mi, že bych měl nějakou výhodu ze zahájení, ale po výměnách lehkých figur se ukázalo, že si černý nechal vytvořit slabiny na dámském křídle, kde bojiště ovládly mé těžké figury. Všechno se pokrýt nedalo, výsledkem byl pro mě zisk dvou pěšáků s trvajícím útokem. Jednoho jsem pak vrátil, ale to už jsem se zaměřil na černého krále a pletl matovou síť, což se mi nakonec povedlo a mohl jsem si dokonce vybrat ze dvou možností, jak partii zakončit. Před závěrečným bojem je tedy srovnáno. 2:2.

Poslední partie se hrála ještě hodně dlouho, oba soupeři se znají desítky let, Pavel v autě říkal, co určitě na Zdeňka hrát nebude. Pořád to bylo víceméně vyrovnané, Pavel v jednu chvíli nabízel remízu, což naneštěstí pro nás Zdeněk přeslechl, jinak by ji prý asi vzal. V koncovce nestejných střelců se zdálo, že Pavel nezabrání postupu bílých pěšáků, ale hrál to dobře a podle počítače byl v jednu chvíli vyhraný (54. ... Sxd6+!!), ale spočítat to s minimem času bylo těžké. Pavel pokračoval jinak, pořád tam byla remíza, jenže ten čas... Nula na hodinách, nula v zápisu, je hotovo. 2:3.