Králové Šachy v České Skalici Podívejte se do České Skalice
Oddíl
Soutěže družstev
Z historie
Různé

KS 7.kolo: Zajímavý a bojovný zápas, to je dnes hlavní charakteristika (28.01.2024).

ŠK Česká Skalice - Panda Rychnov nad Kněžnou C 4,5:3,5.

Dnes to byl zápas vyloženě pro diváky, škoda, že přišel jenom jeden. Bojovné partie, minimum nabídek na smír a drama do posledního tahu. Že to byl těžký boj, o tom svědčí počet tahů, nejkratší rozhodnutá partie jich měla 33, dvě nejdelší 58 (a to byly remízy). Hrálo se skoro čtyři a půl hodiny, to též nebývá obvyklé. Nějaké chyby tam samozřejmě byly, měli jsme o maličko víc štěstí, jinak to klidně mohlo skončit nerozhodně a bylo by to zasloužené.

Relativně brzy (asi po dvou hodinách) jsme šli do vedení zásluhou Tomáše na dvojce. Zahájení bylo hodně nestandardní, pojmenovat to neumím ani náznakem. Nějakou dobu se přeskupovaly figury z jedné strany na druhou, až nakonec udělal první chybu bílý, tedy hostující hráč, když přehlédl napadení dámy s následnou ztrátou kvality. Přestože mu jako slabá náhrada zůstala alespoň dvojice střelců, rozhodlo o výsledku horší postavení pěšců a bílý se vzdává. 1:0.

Téměř současně se vzdávám já na posledním stole. Jako obvykle jsem se bránil dost pasivně a když jsem ustál horší začátek a liboval si, jak jsem vydržel až do koncovky, bum, soupeř nasadil oběť střelce za dva pěchy, kterou jsem nemohl přijmout, protože by jeden z nich došel bez překážky až na osmou řadu. Ale stejně už jsem se vezl k neslavnému konci. Za zmínku určitě stojí, že bílý (10 let!) sehrál prvních patnáct tahů jako blicku a zbytek prakticky rapidově, přesto tam sázel jeden přesný tah za druhým a nezaváhal. Naprostá většina partie se odehrála na můj čas, měl jsem pořád o čem přemýšlet. Takže 1:1.

A do třetice další rozhodnutá partie bezprostředně poté, tentokrát vítězíme na trojce. Poněkud neobvyklá varianta sicilské, nejkratší partie, pokud jde o tahy. Tady Martin soupeře prostě přehrál a zakončil pěkným útokem na krále. Na mat nedošlo, ale i tak moc hezké. Zase vedeme, 2:1.

Na dalších šachovnicích se teď na nejbližší chvíli žádný rychlý konec nerýsuje, s výjimkou čtvrtého stolu převážně nejasno. Na té čtyřce Pepa nedopočítal už v zahájení komplikovanou hromadnou výměnu v centru, ze které vyšel se ztrátou pěšáka. Sice se pak ještě přes třicet tahů snažil něco vymyslet, ale postupně ubýval materiál a konečná pozice je naprosto beznadějná. V poločase srovnáno na 2:2.

Zpátky do vedení jsme se vrátli po úspěchu na pátem stole, je ovšem třeba přiznat, že s přispěním soupeře. Boris útokem na královském křídle přinutil černého k odevzdání kvality, ale vyčerpal přitom skoro celý svůj čas a už přemýšlel spíš o přijetí remízy než hledání výhry se vteřinami na hodinách. Naštěstí pro nás mu Ilja pomohl, když začal optimisticky postupovat středovými pěšáky, pozici tím otevřel a protože přicházel o další dřívka, vzdal se celkem oprávněně. 3:2.

Na jedničce zasloužená dělba bodů, vyrovnaná partie od začátku do konce. Lukáš sám jako první přišel s tím, že to u něj vypadá na remízu, na víc to dnes nevidí. Ze zahájení sice vyšel s trochu lepším rozestavením pěšáků, ale výhoda to byla miniaturní a postupně se rozplynula. Nějaké nabídky remízy tam padaly a byly odmítány střídavě z obou stran, jak jsem viděl v partiáři, možná by se dala i opakovaná pozice reklamovat, nakonec Lukáš zakončil věčným šachem, když černý nebezpečně hrozil svým volným pěšcem na třetí řadě. OK za obě strany, držíme náskok. 3,5:2,5.

Na sedmičce u Jirky jsme to zisku pěšáka dlouho viděli na celý bod. Rozhodnout navíc mohl už ve 30. tahu, kdy se nabízela vidlička po Jc7 a černý je bez figury. Jirka to snad i viděl, ale špatně vyhodnotil a přešel raději do věžové koncovky, kde svou výhodu úplně ztratil. Ale zase jsme o kousek blíž ke konečnému úspěchu. 4:3.

V poslední partii se už nějakou dobu dohrává s méně než minutou na hodinách z obou stran. Za nás by se Pavel samozřejmě rád spokojil s remízou, ostatně pozice by tomu i odpovídala, jenže protivník bojoval za družstvo do posledního okamžiku. Ve snaze o úspěch dokonce obětoval i kvalitu za vidinu matového útoku, Pavel ale všechno pokryl a byl to bílý (tedy host), kdo sám remízu nabídl. Dokonce i všechny tahy z partiáře jsem dokázal přehrát, přestože jsem v závěru musel oběma několikrát připomínat, že si na časové tísně nehrajeme a je třeba psát každý tah. Je po všem, vítězíme 4,5:3,5.

Lukáš Drašnar (1966) - Václav Kroulík (1799)
½:½


Josef Rambousek (1715) - Tomáš Mádr (1867)
0:1


Martin Lesk (1778) - Michal Dušánek (1610)
1:0


Matěj Kobr (1595) - Josef Havrda (1757)
1:0


Boris Šroll (1691) - Ilja Mareš (1725)
1:0


Ivo Hartman (1612) - Pavel Drašnar (1411)
½:½


Jiří Kubec (1655) - Robert Daniel (1591)
½:½


Štěpán Kroulík (1445) - Vladimír Velecký (1744)
1:0

Autor: Vladimír Velecký