RP 5. kolo: body nejsou, šance byla (05.01.2025). ŠK Červený Kostelec - ŠK Česká Skalice 3:2. První letošní cesta nás zavedla k vedoucímu družstvu soutěže, které zatím neztratilo jediný bod a tak bylo jasné, že nepřijíždíme jako favorité. Navíc ke komplikacím došlo ještě před startem. Boris Šroll chtěl poprvé v sezóně nastoupit, na zápas se těšil, protože s některými Kostelečáky vyrůstal a zná je od mládí. Jenže zrovna když jsem kolem osmé škrábal led z auta, zvoní telefon a Boris se omlouvá, že má komplikace v rodině a místo na šachy jede do nemocnice. Tak volám prvního náhradníka Frantu, telefon dlouho vyzvání, až se konečně Franta ozývá. Velkou radost ze mě neměl, do půl páté koukal na semifinále hokejové dvacítky a moc se nevyspal. Ale obětavě zaskočil a s minimálním zpožděním ze Studnice přijel. Ani cesta samotná neměla být lehkou projížďkou, celou sobotu mi do telefonu chodily výstrahy na náledí s výzvou, kdo nemusí, ať nejezdí. No, dopadlo to dobře, obávaný žernovský kopec jsme v pohodě zvládli tam i zpět, jen zápas samotný se nám tak úplně nepovedl a o body jsme domácí nepřipravili, i když šance byla.
Nejprve skončil ten, kdo začal nejpozději, tedy Franta na pětce. Hru v zahájení bez problémů brzy vyrovnal, pak měl i mírnou převahu, ale koncovka těžkých figur byla složitá a tak přijal remízovou nabídku. Na to, jak složitý měl vstup do zápasu, to sehrál velmi dobře a dík za to. 0,5:0,5. Po druhé skončené partii jdeme dokonce do vedení, sice s velkou pomocí domácího hráče, ale i to ke hře patří a do výsledku se počítá. O výsledku partie se rozhodlo už v 10. tahu, kdy domácí hráč přehlédl jezdce na e3, který většinou tak brzy na tomto místě nestává a odevzdal bez náhrady střelce. Pak sice ještě zkoušel vyčarovat nějaký protiútok na královském křídle, ale byla to spíš snaha symbolická a po pár tazích to také uznal a zabalil. 1,5:0,5.
Dlouho nám to vedení bohužel nevydrželo. Pepa Šretr také něco odehrál za oba dnešní soupeře (u nás má v záznamech 49 partií), původně se prý chtěl jen přijet podívat, ale nastoupil a předvedl perfektní výkon. Zdařilá miniaturka zrozená ze silného útoku a končící jezdcovou vidličkou na dámu a krále, přičemž pozice černého byla i tak úplně beznadějná. Opět vyrovnáno, 1,5:1,5. Ani po předposlední partii se stav nezměnil, se svým soupeřem jsem se v nejasné koncovce rozešel s remízou. K tomu výsledku jsme tak nějak spěli od začátku, sem tam se něco poměnilo a jak by vypadala další hra, těžko říct. Před závěrečným představením stále srovnáno, 2:2.
Jak již řečeno v úvodu, všechny body nakonec zůstaly doma. A nemuselo to tak být. Poměrně brzy (17. tah) dostal Jirka remízovou nabídku. Bílý si asi uvědomoval, že žádnou výhodu nemá, spíš naopak, Jirka si zase věřil, že by z pozice mohl vytěžit víc a tak nabídku ke své škodě odmítl. Dlouho si udržoval převahu, ale jak jsme se cestou domů shodli, asi zvolil špatný plán s postupem pěšců na dámském křídle. Bílému tím umožnil vrátit se do hry a závěr už se mu vůbec nevydařil. Konečná pozice tady v partii nebyla ve skutečnosti konečnou, v partiáři je asi o deset tahů víc, ale jak hra pokračovala, to se mi rozluštit nepodařilo. Výsledek je nicméně zřejmý, bílý si postavil druhou dámu a tím partie skončila. 2:3. Bylo ta napínavé a zajímavé, končilo se až někdy po třinácté hodině, na což nejsme moc zvyklí, a za mírného sněhodeště jsme dojeli domů bez problému.
|
Martin Kuru - Jiří Kubec
| ||
|
Vladimír Velecký - Václav Klázar
| ||
|
Josef Šretr - Pavel Jánský
| ||
|
Josef Zikmund - Jaroslav Vít
| ||
|
Milan Petera - František Sejval
|
Autor: Vladimír Velecký