RP 9. kolo: Po dlouhé době jsme konečně přivezli výhru (01.03.2026).

ŠSPM Lipky Hradec Králové F - ŠK Česká Skalice 1,5:3,5.

Po dlouhé době jsme zaznamenali úspěch. Kupodivu se to nejsložitější dnes neodehrávalo u šachovnic, ale sama cesta byla oříškem. Přistupoval jsem v Jaroměři a vměstnat pět nadrozměrných seniorů do Vaškovy Fabie byl těžký logistický úkol. No, zvládli jsme to a na zpáteční cestě už jsme věděli jak na to, přestože jsme vezli navíc náklad získaných bodů.

Zápas samotný se pro nás vyvíjel dobře od samého začátku, poměrně brzy jsme získali první bod a pak jsme průběh bez problémů kontrolovali až do vítězného konce, který ještě podtrhl výhrou Vašek. Probíhalo to podle klasických zápasových pouček, bílými přitlačit, černými držet. Hrálo se docela svižně, v poledne jsme seděl doma u počítače a luštil partiáře.

Jak psáno, první zabodoval Jirka na dvojce. Hrál se caro-kann v netradiční variantě, černý možná teorii znal, Jirka ne, a tak se držel instinktu. Černý byl pořád hodně stísněný, figury mu moc nehrály a nakonec přehlédl taktický obrat, po kterém přicházel o celou věž. 1:0 pro nás.

Caro-kannem jsem rozehrál svou partii také já na trojce. Předpokládal jsem, že takové pasivní zahájení nebude předmětem studia mladého soupeře, ale asi jsem se mýlil a zřejmě pro něj nebylo žádným tajemstvím. Na rozdíl od předchozí partie jsme se drželi teorie dost dlouho, já jsem se snažil výměnami zamezit obvyklému tlaku bílých figur, soupeř nebyl proti, výměnám se nebránil a ve vyrovnané věžové koncovce jsme podepsali smír. Proč ne, v ostatních partiích jsme nikde nestáli špatně. 1,5:0,5.

Jediná krizová chvíle pro nás nastala na posledním stole, naštěstí ji Michal, který se pod vlivem špatného stavu zápasu pokoušel najít cestu k výhře, ale když ta chvíle přišla, nedokázal ji využít. Pepovi se po celou partii zdálo, že stojí hůř a skoro na prohru, ale nic tam za bílého nebylo až do 25. tahu, kdy Pepa nabídl výměnu poslední figury, černopolného střelce. Kdyby Michal střelce vyměnil, pěšcová koncovka za černého by se takřka na 100 % nedala udržet. Zahrál to trochu jinak, střelce vyměnil Pepa a partie přešla do naprosto vyrovnané koncovky. Závěrečná pozice podle partiáře je zřejmě špatná, protože černý stojí jasně na výhru, ale zapsána je remíza. 2:1.

I na prvním stole se hráči o bod rozdělili. Hrála se ne úplně obvyklá varianta sicilky bez výměny středových pěšců, postupně se pozice uzavírala, občas něco vyměnilo a na obou stranách se stavěla neprostupná pěšcová zeď. Ani u jednoho ze soupeřů nebyl náznak nějaké výhody, takže výsledek očekávaný a minimálně zápasovou remízu máme v kapse. 2,5:1,5.

Nejdelší boj svedli dva nejstarší bojovníci na obou stranách, čtvrtá šachovnice. V dámském gambitu dlouho stály černé i bílé figury vyrovnaně, materiál postupně mizel a vypadalo to i tady na dělbu bodů. Až ve 32. tahu udělal černý osudovou chybu, když nabídl výměnu posledních figur, které ještě zbývaly, jenže to nespočítal úplně přesně, Vaškovi se podařilo vytvořit vzdáleného volného pěšáka na sloupci h a bylo rozhodnuto. 3,5:1,5.

Po necelých dvou a půl hodinách hry odjíždíme se spokojenými úsměvy, na parkovišti se soukáme do auta, jak se dá, a cestou si pochvalujeme vydařený den. Jak vidno z fotodokumentace, hrálo se za hezkého slunečného dne, proto jsem ještě vyrazil po obědě na malou cyklojízdu, abych vykompenzoval prosezené dopoledne. Vrátil jsem se o něco dřív, než jsem chtěl, po pětadvaceti kilometrech jsem dojížděl za vytrvalého deště.