RP 2. kolo: Tak už snad nesestoupíme (08.11.2026).

ŠK Česká Skalice - DDM Kostelec nad Orlicí B 3:2.

Dnes k nám zavítal soupeř, u něhož se prolínalo mládí se zkušeností. Skóre je stejné jako v prvním kole, průběh úplně jiný. Celkem rychle jsme šli do vedení na zadních stolech, ale v závěru byl výsledek dlouho na vážkách a kdyby měl Tomáš víc času, asi by nějakou cestu k výhře našel.

Tak tedy čtvrtý stůl a první bod pro nás. Bílý zahájil hodně opatrně, nebo spíš pasívně, přeskupoval lehké figury kolem krále, až si navzájem překážely. Pavel otevřel střední sloupce, získal pěšáka, pak kvalitu a zakončil pěkným matem. Bílý hrál se zbytečným respektem, kdyby byl trochu odvážnější a včas vyvinul figury, analýzy ukázaly, že by byl boj mnohem vyrovnajší s oboustrannými šancemi. 1:0.

Štěstí se k nám přiklonilo na druhém stole. Tady to bylo celkem vyrovnané, partie směřovala zdánlivě do poklidné remízy, ovšem z ničeho nic vyčaroval bílý útok na slabší postavení černého krále a jen jeho spokojenost s rozdělením bodu opakováním tahů způsobila, že nevyužil příležitosti k zisku kvality. Místo 19. De8+ mělo přijít Sh5 a černého by čekal dlouhý boj o záchranu. 1,5:0,5.

Nedlouho poté dospěla k závěru partie na poslední šachovnici. Tady byl černý (za hosty) odvážný až příliš a neopatrně vyvinul svého jezdce, o kterého přicházel již v 11. tahu a nedalo se tomu zabránit. Sice se pak snažil bojovat ještě dalších 30 tahů, ale Vaškovy těžké figuy ovládly bojiště. Dokud jsou na šachovnici dámy, dá se většinou ještě vymyslet nějaký pokus o kombinace a zkusit protihru, černý toho ale nevyužil, sám inicioval výměnu dam a pak už byl výsledek jasný. 2,5:0,5. Už víme, že dnes neprohrajeme, ovšem, jestli zůstanou všechy tři body doma, to stále není vůbec jisté.

Třetí šachovnice a situace pro nás nevypadá moc nadějně. Jirka sehrál zahájení rozpačitě, nedokázal se rozumně vyvinout a nechal černého, aby si připravil silný útok na bílého krále. Hrozby se střídaly, ztráty materiálu byly nevyhnutelné a k rychlému konci vedla rošáda přímo pod palbu černých věží. Dopadlo to podle předpokladů, po pár tazích bylo také po partii. 2,5:1,5. Drama stále trvá.

Moc zajímavá a opravdu napínavá se hrála nejdelší partie premiantů, bylo znát, že oba soupeři nejsou na prvním místě soupisek jen tak náhodou. Černý nehrál žádný beton a tak se rozvinul kombinační boj s oboustrannými šancemi, ale postupně si právě černý vybudoval převahu a jen nedostatek času mu asi zabránil v tom, aby ji dokázal uplatnit. Nakonec dohrával se vteřinami na hodinách a tak přijal nabídku remízy. Pozice v tu chvíli byla pro nás hráče napohled naprosto otevřená z obou stran, jen počítač si věděl rady hned a v některých chvílích už viděl jasnou výhru černého. Ovšem nikdo z nás není velmistr a najít v časové supertísni sérii přesných a vítězných tahů, to je úkolem lepších hráčů než nás v nejnižší soutěži. Hotovo, vítězíme 3:2.

Ze zdánlivě jasného zápasu se v druhé polovině stalo drama s otevřeným koncem. O celkovém výsledku rozhodlo, že na posledních dvou stolech zvítězila zkušenost několika desetiletí u šachovnice nad nastupující generací. Hned po zápase jsem ale říkal, že se mladí nemají za co stydět, u nich je předpoklad, že budou jen lepší a lepší, což se od nás už bohužel nedá očekávat.