![]() |
![]() |
|
|
RP 3. kolo: Do třetice všeho dobrého (22.11.2026). PŠ TJ Náchod C - ŠK Česká Skalice 2:3.
I třetí zápas skončil stejným výsledkem jako dva předchozí, tedy nejtěsnější výhrou. I tentokrát rozhodla jediná partie, ve kterém domácí hráč udělal hrubou chybu v naprosto nejasné pozici a díky tomu jsme zapsali plný počet bodů. Statisticky lze zápas rozdělit na dvě poloviny. Černými jsme na všech stolech celkem bez problémů udrželi vyrovnané pozice a rozešli se smírně, snad jen na prvním stole soupeři ukázali trochu snahy o nějaký boj, zato bílými se hrála pravá divočina a do posledních tahů naprosto otevřená a nejasná situace. Já jsem pokaždé spíš pesimista a vidím většinou pozice jako lepší za soupeře a tak jsem si i dnes říkal, že budeme horko těžko usilovat aspoň o remízu, ovšem naši hráči předvedli bojovného ducha a našli obraty, které by mě snad ani za mladých let nenapadly. Poměrně rychlý konec na páté šachovnici, měnilo se a měnilo, nikdo nic nevymyslel ani nezkazil a tak je zapsána první půlka. 0,5:0,5. Stejně dopadla i partie číslo 3, kde jsem byl jedním z aktérů. Počáteční napětí v centru rychle vyšumnělo do hromadných výměn a když na šachovnici zůstaly jen těžké figury a zccadlově rozestavení pěšáci, netrápili jsme se a rovněž se dohodli na remíze. 1:1.
Opravdové šachy, hodné tohoto jména, začaly až nyní. Nejprve stůl čtyři a na něm útočník Pavel. Jako vždycky ho moc nezajímal materiál a hledal hlavně cestu k černému králi. Ten sice zůstal na svém místě bez možnosti rošády, ale nastupující černí pěšci na královském křídle se mi zdáli jako dostatečná kompenzace a čekal jsem spíš za bílého obtížnější obranu. Ovšem Pavel bílými, to je útočník světového formátu! Oběť střelce 23. Sf7+, to byla lahůdka, doplněná po chvíli další dočasnou obětí věže, která přivedla partii k remíze věčným šachem. Černý sice mohl zkusit hazard s útěkem krále na dámské křídlo, ovšem na to byl Pavel připraven a říkal, že v tom případě by si takou pozici velice rád zahrál. A rychlé analýzy mu daly za pravdu, kdoví jestli by se černý vymotal z matových sítí. Možná ano, ale neriskoval a spokojil se raději s vrabcem v hrsti. 1,5:1,5. Na prvním stole se hrálo pomalu a strategicky, ale byla to naprosto vyrovnaná partie. Po výměně dam zůstala pozice zavřená a byly jen dvě možnosti. Za prvé lavírovat, počítat pečlivě tahy s vědomím blížící se časové tísně nebo za druhé vyřešit vše podáním ruky a dělbou dalšího bodu.2:2.
Hraje se poslední partie na druhém stole, výměnná francouzská, což příručky označují za jasnou cestu k remíze. Tady se ovšem hrálo jinak, Jirka bílými za naši stranu zaměřoval figury na rošádové postavení soupeře, opačné rošády slibovaly nekompromisní boj, ale byl to černý, kterému se vedlo lépe, opanoval těžkými figurami otevřené středové sloupce a tlačil bílého do obrany. A pak najednou nastala ta správná podívaná, následovala smršť výměn a na konci zůstala naprosto nejasná pozice s oboustrannými šancemi. Bílý měl věž, střelce a jezdce, černému sice zbyla jen dáma, ovšem podpořená také silnými spojenými pěšci na královském křídle proti osamělému běláskovi. Tady nemělo smysl počítat varianty, rozhodne, kdo co uvidí a jak soupeře překvapí. Jirka šikovně roztrhl trojlístek černých pěsců, čímž si boj trochu usnadnil, ale na výhru hrály pořád obě strany. Nakonec partie skončila překvapivým a pro nás potěšujícím závěrem, černý s dostatkem času na hodinách zahrál ukvapený tah a odevzdal dámu úplně zbytečně a zadarmo. Sice už bílý přebíral iniciativu, ale k možné výhře by bylo daleko a černý h-pěšec měl pořád dobré postupové ambice. Hotovo, opět nejtěsnější vítězství. 3:2.
|
Jiří Bednář - Boris Šroll
| ||
|
|
Jiří Kubec - Milan Burdilák
| ||
|
|
Dagmar Horniaková - Vladimír Velecký
| ||
|
|
Pavel Jánský - Rudolf Rousek
| ||
|
|
Lucie Cvrčková - Václav Šrůtek
| ||
Autor: Vladimír Velecký